Jak píší autoři knihy Tvoje strava je tvůj osud, sbíraly britské děti během druhé světové války okvětní lístky růže šípkové (Rosa canina) pro bojové účely, protože z nich na Ostrovech vyráběli vitamin C, který dostávali vojáci Jejího veličenstva. Vláďa Vytásek má z hlediska antivirového využití sice raději růži stolistou, ale doporučuje i tyto nádherné šípkové plátky. V tuto dobu…Pokračovat ve čteníRůže šípková – bylina dvojího významu
Rubrika: Sezónní aktuality
Konečně začal kvést černý bez, kterým se v antice léčilo skoro všechno, včetně kousnutí vzteklými zvířaty. Znala ho ájurvéda, tradiční čínská medicína i evropské a americké léčitelství. Důvodem je neobyčejně vysoké množství látek s řadou antibiotických účinků, které tato rostlina obsahuje.Pokračovat ve čteníBez černý anebo Boží dar
Takhle krásně teď kvete saturejka zahradní, kterou připomíná už Dioscorides. Jako koření se používá samostatně a je součástí balkánské směsi čubrica, oblíbené při přípravě masa a zapékané zeleniny, do pomazánek, polévek a luštěninových pokrmů.Pokračovat ve čteníSaturejka jako skvělý zdroj silic
Jahodník do směsí
Listy lesních jahod (pozor, nikoli zahradních) se výborně hodí do bylinných směsí, které mají antivirotické a antibiotické účinky. Pomáhá při zánětech střev a močových cest a hlavně celkově při látkové výměně. Pokračovat ve čteníJahodník do směsí
Jehličí jedle bělokoré obsahuje kromě jiných látek rutin, který působí jako antioxidant a zesiluje účinek vitaminu C z citronové šťávy. Významný je také flavonoid myricetin. Působí jako protizánětlivý antioxidant a je hlavním nositelem přírodních antibiotických vlastností jehličí.Pokračovat ve čteníNápoj z jarních jedlových výhonků
První bylina, kterou římské legie vysazovaly na obsazených územích kolem pevností, byl vlaštovičník větší. Jméno mu dal Plinius, který si všimnul, že vlaštovky vkládaly svým mláďatům čerstvou šťávu do očí, aby lépe viděla.Pokračovat ve čteníVlaštovičník – bylina římských legionářů
Šalvějové jaro
Zřejmě jakkoli studenou zimu přečká na záhonu šalvěj lékařská, od starověku považovaná za požehnanou bylinu, kterou Hippokrates podával v Aténách lidem nemocným morem. Už podle čichu poznáte omamnou vůni šalvějových tříslovin. Tyto látky mají antibakteriální, antivirové, antiparazitární a detoxikační účinky a tlumí zánětlivé procesy v žaludku.Pokračovat ve čteníŠalvějové jaro
Přichází čas smržů
Smrž obecný je jednou z typických jarních hub listnatých lesů, jejichž léčebné účinky jsou dobře prozkoumány. Zajímavá je jeho antioxidační aktivita, která je podmíněna přítomností fenolických látek a flavonoidů. Pokračovat ve čteníPřichází čas smržů
Prvosenka jarní, známá jako petrklíč nebo prvnička, je jedním z prvních významných zdrojů saponinů. Tyto látky, které jsou ve světě přírodních antivirotik a antibiotik velice důležité…Pokračovat ve čteníPetrklíč čili prvnička proti kašli
Bylinář Pavel Váňa měl v oblibě bavorský výluh zastudena. Můžete k němu použít jakékoli léčivé rostliny. V současné době už v přírodě najdete několik antibioticky a antiviroticky působících druhů, například právě rašící vlaštovičník větší, kopřivu, pampeliškové listy nebo květy sedmikrásky. Trvale je k dispozici i borové jehličí, se kterým ale redakční bylinář měsíčníku Regenerace Vláďa Vytásek doporučuje nakládat velice střídmě. Byliny…Pokračovat ve čteníBavorský výluh zastudena
Fialkové bonbony byly oblíbenou pochoutkou našich prababiček, ale znali je už v antice na začátku letopočtu. Tato krásná rostlina dnes v přírodě velice ubývá, a když na ni narazíte, chovejte se k ní opravdu šetrně. Jiří Janča uvádí v Herbáři léčivých rostlin zajímavou indikaci violky vonné (Viola odorata), která se velmi hodí pro dnešní dobu a kterou představují záněty a očista dýchacích…Pokračovat ve čteníFialka pro chuť i zdraví
Topolové pupeny
Topol černý a jeho pupeny měli v oblibě severoameričtí indiáni, od kterých importovali jejich pozoruhodné znalosti do Evropy z oblasti Velkých jezer francouzští obchodníci a dobrodruzi. Právě v této době můžete topolové pupeny opatrně sbírat také.Pokračovat ve čteníTopolové pupeny
Vavřín patří ven
Do střední Evropy dovezli vavřín vznešený arabští obchodníci v 9. století a brzy se stal jedním z nejoblíbenějších druhů koření. Ve středověku byl lékem proti moru a cenil si ho i Mattioli.Pokračovat ve čteníVavřín patří ven
Specifickou vlastností rostlinných látek zvaných saponiny je schopnost snižovat povrchové napětí kapalin, ve kterých jsou rozpuštěny. Usnadňují vykašlávání, mají protizánětlivý účinek a působí proti houbám a plísním a mnoho z nich také antivirózně. Podle zkušenosti pátera Františka Ferdy zabraňují především raným příhodám virových onemocnění. Vynikajícím zdrojem saponinů v kuchyni je kozlíček polníček. Jak píše Vláďa Vytásek v měsíčníku Regenerace, skvělá je i jeho…Pokračovat ve čteníSaponiny v jarní kuchyni
Roku 1648 dovezli lichořeřišnici větší (Tropaeolum majus) mniši do Evropy z tropických oblastí Jižní Ameriky. Jak píši v knize Můj bylinkový svět, ještě v 18. století byla považována za skvělý zdroj vitaminu C, než ji vystřídaly citrusy. Vyplatí se ji pěstovat kdekoli, doma v květináči i za oknem nebo na záhoncích a takřka jihoamerických parametrů dosáhnete při pěstování ve skleníku. Tato nádherná rostlina,…Pokračovat ve čteníLichořeřišnice: Tip na jarní výsadbu
Penízovka sametonohá je houba, která právě teď roste v hojných trsech na pařezech. Má antivirální účinky, obsahuje protein s imunomodulačními účinky a podporuje tvorbu periferních krevních lymfocytů.Pokračovat ve čteníHoubový kroupovec z penízovky
Olej ze lnu setého (Linum usitatissimum) je jeden z nejlepších prostředků pro udržení zdravé střevní mikroflóry, která je základem dobře fungující imunity. A tu potřebujeme dnes všichni. Důvodem je vysoký obsah omega-3 tuků, kterých obsahuje osm různých druhů v celkovém podílu téměř sedmdesát procent. Jak uvádíme v knize Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni, větší množství polynenasycených mastných kyselin obsahuje z olejů,…Pokračovat ve čteníLněný olej na posílení střevní mikroflóry
Vláďa Vytásek a Jiří Kuchař společně připravují knihu Antibiotické a antivirotické nápoje a tinktury, která vyjde koncem jara. Už teď vám z ní dáme malou ochutnávku – cibulové víno podle svaté Hildegardy. Cibule je přírodní pokladnicí stopových prvků, éterických olejů a vitaminů. Podobně jako česnek obsahuje také allicin, takže má toto víno velmi specifickou chuť. Je ovšem vynikající, protože má…Pokračovat ve čteníCibulové víno podle Hildegardy z Bingenu
O kozinci blanitém (Astragalus membranaceus) jsme už psali v srpnu minulého roku v souvislosti s jeho obsahem interferonu beta. Bylinář měsíčníku Regenerace a spoluautor těchto stránek Vláďa Vytásek ho uznává jako vynikající bylinu tradiční čínské medicíny. Pěstuje ho na zahradě a používá tinkturu z kořene, která je u nás dnes běžně k dostání a kterou vám doporučuje právě v této době. Více se o této bylině…Pokračovat ve čteníÚnorový tip Vládi Vytáska
Proti koronaviru
V únorové Regeneraci najdete mimořádně zajímavou dvoustranu o významu kvercetinu a bromelainu a o jejich účincích při onemocnění anglickou mutací koronaviru. Autoři knihy Svět přírodních antivirotik uvádějí jako vynikající zdroje kvercetinu čtyři byliny, kromě touleně srdčité, o níž jsme psali před časem, také třezalku tečkovanou. Tu má v oblibě i redakční bylinář, spolutvůrce tohoto webu a autor knihy Můj bylinkový svět Vláďa Vytásek, který z ní…Pokračovat ve čteníProti koronaviru
V únorovém čísle měsíčníku Regenerace najdete zajímavý tip na octový nápoj z čerstvé pramenité vody s jablečným nebo vinným octem v kombinaci s medem, který doporučuje redakční bylinář Vláďa Vytásek, spolutvůrce těchto webových stránek. Příprava je jednoduchá: Večer přidáme do čtvrt litru vody čajovou lžičku jablečného nebo vinného octa, spustíme do něj vrchovatou čajovou lžičku medu a necháme do rána přes…Pokračovat ve čteníOctový nápoj Vládi Vytáska
Oživené ořechy
Jak píší autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni, je umeocet vynikající univerzální antimikrobiální prostředek, který celkově podporuje imunitu a pomáhá udržovat acidobazickou rovnováhu. Vyrábí se ze švestiček umeboshi, které se nakládají až na dva roky do sudů. Ořechy, v tomto případě paraořechy v biokvalitě, jím oživíte velmi snadno: Nasypete ořechy do misky Zalijete ořechy umeoctem Necháte je v něm…Pokračovat ve čteníOživené ořechy
V únorovém čísle měsíčníku Regenerace je velice zajímavý článek o kvercetinu a jeho působení (společně s bromelainem) při anglické mutaci koronaviru. Jak uvádějí autoři knihy Svět přírodních antivirotik, mezi přírodní zdroje tohoto rostlinného flavonoidu se řadí několik bylin, mezi nimi touleň srdčitá. Možná ji znáte pod botanickým názvem Houttuynia nebo lidově jako chameleon. Lze z ní koupit už hotovou tinkturu, ovšem…Pokračovat ve čteníPřírodní zdroj kvercetinu
Chřipková epidemie se letos díky rouškám zatím nekoná, a tak přichází čas na prevenci. Nálev z heřmánku je jedním z nejběžnějších, takřka lidových druhů bylinných čajů, a mnoho lidí ho užívá téměř denně. Jak ovšem upozorňuje bylinář Vláďa Vytásek, je to vynikající prostředek pro akutní nebo krátkodobé, maximálně měsíční použití, protože při dlouhodobém používání nadměrně vysušuje sliznice. Jestli ho začnete…Pokračovat ve čteníKlasika na příští měsíc