Zřejmě jakkoli studenou zimu přečká na záhonu šalvěj lékařská (Salvia officinalis), od starověku považovaná za požehnanou bylinu, kterou Hippokrates podával v Aténách lidem nemocným morem. Už podle čichu poznáte omamnou vůni šalvějových tříslovin. Tyto látky mají antibakteriální, antivirové, antiparazitární a detoxikační účinky a tlumí zánětlivé procesy v žaludku.
Maria Treben
Obsáhlé, mimořádně cenné a systematické receptářové dílo je v kontextu knih legendární rakouské bylinářky doslova stěžejní. Sama autorka o něm řekla velmi stručně: „Všechno co vím, stojí v této knize. Snažila jsem se snadno pochopitelným a srozumitelným způsobem zapsat všechny zkušenosti svého života s léčivými bylinami, abych pomohla pokud možno všem, kdo hledají radu a pomoc. Moje léčivé byliny a recepty pomohly mnoha lidem v mnoha životních situacích, při lehkých obtížích stejně jako při těžkých onemocněních.“
Rakouská bylinářka českého původu, legendární Maria Treben, ji dokonce zařadila do svojí knihy Byliny z Boží zahrady. Doporučuje u nás málo známý šalvějový ocet, který si připravíte naložením čerstvých šalvějových lístků například do jablečného octa.
Šalvěj se hodí i k pokrmům; zvláštní chuť přidá vepřovému masu, Při bolestech v krku je vynikající v podobě nálevu jako kloktadlo. Odvar ze saturejky, rozmarýnu, tymiánu a šalvěje, připravený ze dvou polévkových lžic směsi, které se povaří v půl litru vody, si můžete přilít do koupele pro osvěžení a očistu těla.
