Natrhejte si trnkové květy, dokud jsou

Trnka obecná (Prunus spinosa) je jeden z velmi nápadných keřů jarních strání a mezí, protože právě nádherně kvete. Bude to trvat maximálně ještě týden, maximálně dva.

Jiří Janča a Josef Zentrich píší v Herbáři léčivých rostlin, že trnkové květy pomáhají zbavit organismus přebytečného sodíku. Pro antivirovou ochranu je to velice důležité, protože v ní hraje významnou roli druhý komponent sodno-draselné pumpy, tedy draslík. Pokud ulevíte svému organismu od sodíku, nebude muset zásoby draslíku příliš doplňovat.

Nejjednodušší formou je nálev z květů. Natrháte jich hrst a přelijete čtvrt litrem vařící vody. Necháte čtvrt hodiny vyluhovat a popíjíte. Dokud ještě trny kvetou, dávejte si dva šálky denně. Autoři Herbáře léčivých rostlin doporučují i homeopatické zpracování, které není příliš složité. Květy si můžete také nasušit a na čaj potom používat poloviční množství. Na keři ale nějaké nechte, abyste měli na podzim z čeho dělat trnkové víno.

Články Jiřího Kuchaře

• 
  Kokoška pastuší tobolka
  Kokoška pastuší tobolka je esteticky, fytoterapeuticky i kulinářsky velice zajímavá bylina. Autoři Herbáře léčivých rostlin píší, že se užívá pro zastavení bílého výtoku a zastavuje také vnější a vnitřní krvácení.
• 
  Petrklíč podle Pavla Váni
  Recept legendárního znalce léčivých bylin na astma a problémy s dýchacími cestami s použitím prvosenky jarní, známé jako petrklíč.
• 
  Trnkové květy na snížení sodíku v těle
  Trnkové květy jsou právě na vrcholu. Čaj z trnkových květů pomáhá snížit hladinu sodíku, a proto je prospěšný také ledvinám. Kromě toho upravuje spodní hodnoty při vysokém krevním tlaku.
• 
  Začínají růst plané česneky
  Česnek z čeledi liliovitých patří snad k nejrozšířenějším a nejstarším léčivým rostlinám na světě. Existuje více druhů a poznáte je podle intenzivního pachu, který způsobuje hlavně allicin. Díky němu účinkuje česnek obecně proti bakteriálním zárodkům rezistentním na penicilin.
• 
  Kurkuma do čaje i do medu
  Kurkuma je účinným přírodním antibiotikem působícím proti mikrobům, virům a kvasinkám.
• 
  Břečťan na revma
  „Břečťan je velice vhodný na obklady při revmatických bolestech, při artritidách. Je vynikající na zevní použití,“ říká Vláďa Vytásek v únorovém čísle měsíčníku Regenerace.
• 
  Zimní čas aloe
  Během roku pomůže šťáva z aloe vaší mikroflóře, kde působí jako prebiotikum. Je proto vynikající do smoothies, kam můžete před rozmixováním nařezat celý oloupaný list.
• 
  Jednoduchý novoroční protivirový čaj Marie Treben
  Zajímavý recept na jednoduchý protivirový čaj jsme získali z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady.
• 
  Protivirový silvestrovský ocet podle Mattioliho
  Autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni uvádějí v kapitole o využití různých druhů octa jeden opravdu zajímavý a jednoduchý. Jeho autorem je italský bylinář Mattioli, který tento ocet zmiňuje na několika místech svého slavného díla Herbář aneb Bylinář. 
• 
  Jmelí v doporučení dvou bylinářů
  Jmelí roste jako parazit na stromech po celý rok a za nejlepší se považuje borovic nebo právě z jabloní. Doporučení litovelského znalce Vládi Vytáska i prvorepublikového bylináře Emanuela Šteffka.
• 
  Šalvěj na zimu
  „Každý velice prospěje svému tělu, když občas vypije šálek čaje šalvějového,“ píše bylinář Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví z roku 1936.
• 
  Ostružinové listí proti parodontóze
  Ostružiník je nezmar, jehož šlahouny mohou dorůst až deseti metrů, a jeho listí je i pod sněhem stále ještě krásně zelené. „Hojí všelijaké poruchy a hnisání v ústech a utvrzuje viklavé zuby.“ Tak poeticky popsal italský bylinář Mattioli to, co dnes většina z nás zná jako zánět dásní.
• 
  Šípky před mrazem
  Plody růže šípkové, lidově také pomeranče severu, jsou stále ještě na keřích. Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví (1936) uvádí: „Plody plané či šípkové růže neměly by scházeti v žádné domácnosti, neboť chovají v sobě tolik dobrých vlastností, že je ani oceniti nedovedeme“.
• 
  Bezové listy jsou ještě zelené
  Podle Vládi Vytáska a receptů v jeho knize Můj bylinkový svět pomáhají čerstvé listy ve formě obkladů při bolestech kloubů a revmatismu. Naklepané a důkladně přiložené dokonce vytahují vodu z kolena.
• 
  Bělotrn kulatohlavý
  Bělotrn kulatohlavý k nám přišel s Napoleonovými vojáky a ze zahrádek, které začátkem podzimu zdobil, se postupně dostal do volné přírody. Nemůžete ho přehlédnout, protože je opravdu krásný.
• 
  Sličná konopice smrduté vůně
  Na okrajích lesů můžete ještě teď najít konopici velkokvětou, zvanou také sličná. Mattioli, který ji nazývá hluchá kopřiva, o ní píše, že uzdravuje všeliké otoky a odstraňuje tvrdé boule a záušnice.
• 
  Jahůdkový julep
  Na keřích už se černají plody bezu černého. Jíst syrové nedoporučujeme, ale v knize Svět přírodních antibiotik uvádíme Mattioliho recept na bezový julep, což je staročeské označení hustého a poměrně krátce vařeného sirupu.
• 
  Léčivá pochoutka pozdního léta
  Ostružiník vznikl podle řecké legendy z krve, kterou bohové prolili v boji s Titány. Na konci léta krásně postupně dozrávají jeho plody. Pro léčebné účely se donedávna užíval jenom list. To se změnilo poté, kdy byly na konci 20. století popsány výjimečně silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech.