
Jiří Janča, Josef A. Zentrich
Nejucelenější herbářové dílo v historii českých zemí s ilustracemi Magdaleny Martínkové přináší v této části byliny zařazené pod písmeny T až Ž.
Trnka obecná (Prunus spinosa) je jeden z velmi nápadných keřů jarních strání a mezí, protože právě nádherně kvete. Bude to trvat maximálně ještě týden, maximálně dva.


Jiří Janča a Josef Zentrich píší v Herbáři léčivých rostlin, že trnkové květy pomáhají zbavit organismus přebytečného sodíku. Pro antivirovou ochranu je to velice důležité, protože v ní hraje významnou roli druhý komponent sodno-draselné pumpy, tedy draslík. Pokud ulevíte svému organismu od sodíku, nebude muset zásoby draslíku příliš doplňovat.

Nejjednodušší formou je nálev z květů. Natrháte jich hrst a přelijete čtvrt litrem vařící vody. Necháte čtvrt hodiny vyluhovat a popíjíte. Dokud ještě trny kvetou, dávejte si dva šálky denně. Autoři Herbáře léčivých rostlin doporučují i homeopatické zpracování, které není příliš složité. Květy si můžete také nasušit a na čaj potom používat poloviční množství. Na keři ale nějaké nechte, abyste měli na podzim z čeho dělat trnkové víno.
Články Jiřího Kuchaře
- Zimní čas aloeBěhem roku pomůže šťáva z aloe vaší mikroflóře, kde působí jako prebiotikum. Je proto vynikající do smoothies, kam můžete před rozmixováním nařezat celý oloupaný list.
- Jednoduchý novoroční protivirový čaj Marie TrebenZajímavý recept na jednoduchý protivirový čaj jsme získali z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady.
- Protivirový silvestrovský ocet podle MattiolihoAutoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni uvádějí v kapitole o využití různých druhů octa jeden opravdu zajímavý a jednoduchý. Jeho autorem je italský bylinář Mattioli, který tento ocet zmiňuje na několika místech svého slavného díla Herbář aneb Bylinář.
- Jmelí v doporučení dvou bylinářůJmelí roste jako parazit na stromech po celý rok a za nejlepší se považuje borovic nebo právě z jabloní. Doporučení litovelského znalce Vládi Vytáska i prvorepublikového bylináře Emanuela Šteffka.
- Šalvěj na zimu„Každý velice prospěje svému tělu, když občas vypije šálek čaje šalvějového,“ píše bylinář Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví z roku 1936.
- Ostružinové listí proti parodontózeOstružiník je nezmar, jehož šlahouny mohou dorůst až deseti metrů, a jeho listí je i pod sněhem stále ještě krásně zelené. „Hojí všelijaké poruchy a hnisání v ústech a utvrzuje viklavé zuby.“ Tak poeticky popsal italský bylinář Mattioli to, co dnes většina z nás zná jako zánět dásní.
- Šípky před mrazemPlody růže šípkové, lidově také pomeranče severu, jsou stále ještě na keřích. Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví (1936) uvádí: „Plody plané či šípkové růže neměly by scházeti v žádné domácnosti, neboť chovají v sobě tolik dobrých vlastností, že je ani oceniti nedovedeme“.
- Bezové listy jsou ještě zelenéPodle Vládi Vytáska a receptů v jeho knize Můj bylinkový svět pomáhají čerstvé listy ve formě obkladů při bolestech kloubů a revmatismu. Naklepané a důkladně přiložené dokonce vytahují vodu z kolena.
- Bělotrn kulatohlavýBělotrn kulatohlavý k nám přišel s Napoleonovými vojáky a ze zahrádek, které začátkem podzimu zdobil, se postupně dostal do volné přírody. Nemůžete ho přehlédnout, protože je opravdu krásný.
- Sličná konopice smrduté vůněNa okrajích lesů můžete ještě teď najít konopici velkokvětou, zvanou také sličná. Mattioli, který ji nazývá hluchá kopřiva, o ní píše, že uzdravuje všeliké otoky a odstraňuje tvrdé boule a záušnice.
- Jahůdkový julepNa keřích už se černají plody bezu černého. Jíst syrové nedoporučujeme, ale v knize Svět přírodních antibiotik uvádíme Mattioliho recept na bezový julep, což je staročeské označení hustého a poměrně krátce vařeného sirupu.
- Léčivá pochoutka pozdního létaOstružiník vznikl podle řecké legendy z krve, kterou bohové prolili v boji s Titány. Na konci léta krásně postupně dozrávají jeho plody. Pro léčebné účely se donedávna užíval jenom list. To se změnilo poté, kdy byly na konci 20. století popsány výjimečně silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech.
- Chmel nepatří jen do pivaPazochy neboli chmel otáčivý není dobrý jenom k vaření piva. Chmelové šištice jsou vhodné do antibiotických a antivirotických směsí. Konec srpna je ideální pro sběr a sušení. Se sběrem ale počkejte alespoň tři dny po skončení dešťů.
- Tinktura konce léta z lichořeřišniceLichořeřišnici můžete pěstovat všude, třeba v truhlíku za oknem. Když se o ni budete hezky starat, vyroste vám jako tahle v bavorském Rothenburgu, kde je považována za přírodní antibiotikum budoucnosti.
- Indiánská bylinaTřapatkovka nachová je severoamerická divoká rostlina, kterou medicínsky využívaly prérijní indiánské kmeny. Dakotové sypali prášek z kořene do ran a intuitivně přitom spoléhali na jeho antibiotické působení a Arapahové si přikládali na rány čerstvé pomačkané listy.
- Měsíčková mastMěsíček lékařský má řadu lidových názvů, z nichž bradavičné koření naznačuje jeho antivirové působení. Je jednou z nejsilnějších fytoncidních rostlin.
- Citronový obklad krkuCitron vás v horku velmi osvěží a kromě toho vyrovná vaši acidobazickou rovnováhu. Citronový obklad krku zmírňuje otoky a zchlazuje. Je dobré přiložit ho okamžitě, jakmile vás v létě začne škrábat v hrdle nebo se lehce začnou zvětšovat mandle.
- Kokoška neboli kaša proti parodontózeKokoška pastuší tobolka má prokázané antibakteriální účinky a je také zdrojem antioxidantů. Vynikající je pro dezinfekci ústní dutiny.