Neshodice (Eclipta alba) pochází z Latinské Ameriky, odkud se rozšířila do tropů a subtropů celého světa. Nejraději má vlhké prostředí a blízkost vodních toků. Zdomácněla v tradiční čínské medicíně a je jednou z klasických bylin ájurvédy. Pod názvem bringaraj se používá především jako jaterní a nervové tonikum. Často se aplikuje při zvětšené slezině, která je důležitým imunitním orgánem. V jedné studii byl prokázán její přínos pro imunitní systém také zvýšením počtu makrofágů a aktivity bílých krvinek.
V některých indických státech se neshodice konzumuje syrová. Za nejúčinnější se považují listy a v praxi se většinou využívá celá drcená bylina. Obsahuje antioxidanty, flavonoidy, alkaloidy, triterpeny a glykosidy. Prášek ze sušeného kořene pomáhá při hepatitidě typu A. Ve směsi s ricínovým olejem velmi účinně a rychle čistí střeva zanesená červy. Při horečkách se podávají drcené sušené listy smíchané s medem.
Ve státě Kérala v jihozápadní Indii ji tradičně používají při ceremoniích shraaddha jako jednu z posvátných rostlin a vytvářejí z ní dlouhé květinové koberce. Sanskrtský název byliny bhangra, anglicky hair queen, královna vlasů, naznačuje její další použití. Neshodice je zdrojem modročerného barviva, které se v Indii používá k barvení vlasů a tetování.
Články Vládi Vytáska
Články Vládi Vytáska
- Klasnatka při covidu i kocovině
V červencovém čísle měsíčníku Regenerace píši o klasnatce brvité. Mám vyzkoušeno, že funguje i ve formě lihové tinktury, která se mi osvědčila při virových onemocněních covid a chřipce a napomohla k velmi rychlému uzdravení. - Před bezem klekni
„Před heřmánkem smekni, před bezem klekni,“ praví stará lidová moudrost. Černý bez měli v oblibě všichni naši léčitelé a bylináři. Je možné ho využít téměř celý. Například naklepané listy mají vynikající schopnost vytahovat vodu z kolena. Škála antibiotického a antivirového působení bezu černého je ohromná a ve světě přírodních fytoncidů nevídaná. - Borůvka kanadská právě kvete
Nektar borůvky kanadské velmi chutná i čmelákům. Plody obsahují lehce stravitelné cukry, což už za pár týdnů poznáte podle příjemné chuti, také vlákninu, draslík, který je důležitý pro antivirotickou prevenci, a řadu vitaminů. - Česnek ořešec
Česnek z čeledi liliovitých patří snad k nejrozšířenějším a přitom nejstarším léčivým rostlinám na světě. Byl nalezen v jeskyních, obydlených už v neolitu a zmiňuje ho i Erbesův papyrus. - Violka vonná jako posel jara
Nádherná bylinka, známější pod názvem fialka, je jedním z prvních poslů jara. Kvete většinou až v dubnu, ale letos začala už koncem března. Najdete ji na vlhčích místech, v polostínu při okrajích lesů a v příkopech. - Jelení jazyk celolistý
Velice zajímavá vytrvalá rostlina jelení jazyk se v hildegardovské medicíně jmenuje Zungenfarn, jazykové kapradí. U nás se vyskytuje vzácně, je chráněná, a proto ji ode mě berte jako tip na domácí pěstování. - Saturejka zahradní
Saturejku zahradní, lidově také číbr neboli oslí pepř, touto dobou rád připomínám, protože je to jedna z mála bylin, které venku krásně přežívají jakoukoli zimu. V současné době se nám hodí tím, že dezinfikuje dýchací cesty a ulevuje při průduškovém astmatu. - Šalvěj poslouží i pod sněhem
Šalvěj má velmi široké léčebné použití. Ve formě studeného nálevu působí proti různým bakteriím, plísním a virům, užívá se při léčbě nachlazení, bolestech v krku, nemocech ledvin a gynekologických zánětech, ale i při pásovém oparu. - Jinan neboli ginkgo
Ještě Karel Václav Rais používal název salisburyje, protože jinan dvoulaločný proslavil anglický zahradník, botanik a malíř Richard Anthony Salisbury. Strom pochází až z prvohor a do Evropy přišel z buddhistických zemí Číny a Japonska, kde jej vysazovali v klášterech. - Konopice velkokvětá neboli sličná
Na polích je považována za plevel, ale na stráních je nádhernou ozdobou. Konopice velkokvětá, známá jako konopice sličná, lidově horská kopřiva, je jedna z několika bylin rozsáhlého rodu, která je nejenom krásná, ale i léčivá. Pochází ze střední Evropy a Sibiře a oceníte ji hlavně při problémech s krví. - Klanopraška – vynikající adaptogen
Klanopraška čínská pochází z jihovýchodní Asie a daří se jí i u nás, protože snáší silné mrazy. V zemích Dálného východu je běžnou součástí lidového léčitelství a patří mezi padesát základních bylin tradiční čínské medicíny. - Vachta trojlistá
V mokřadech a na vlhkých stanovištích najdete vachtu trojlistou, jednu z velice zajímavých a výrazných bylin. Čínská medicína ji považovala za jednu z bylin přinášejících dobrý spánek. - Chrastavec pro kůži
Chrastavec rolní (Knautia arvensis) najdete po celé České republice až do výšky 1500 metrů. Od středověku byl používán k léčbě svrabů a mnoha dalších onemocnění kůže, včetně… - Jahodník do směsí
Listy lesních jahod (pozor, nikoli zahradních) se výborně hodí do bylinných směsí, které mají antivirotické a antibiotické účinky. Pomáhá při zánětech střev a močových cest a hlavně celkově při látkové výměně. - Nápoj z jarních jedlových výhonků
Jehličí jedle bělokoré obsahuje kromě jiných látek rutin, který působí jako antioxidant a zesiluje účinek vitaminu C z citronové šťávy. Významný je také flavonoid myricetin. Působí jako protizánětlivý antioxidant a je hlavním nositelem přírodních antibiotických vlastností jehličí. - Vlaštovičník – bylina římských legionářů
První bylina, kterou římské legie vysazovaly na obsazených územích kolem pevností, byl vlaštovičník větší. Jméno mu dal Plinius, který si všimnul, že vlaštovky vkládaly svým mláďatům čerstvou šťávu do očí, aby lépe viděla.