Kokoška neboli kaša proti parodontóze

Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) roste všude. Jako všechny rostliny z této čeledi obsahuje sirné látky, flavonové glykosidy a třísloviny. Semena mají natolik výraznou chuť, že je můžete použít jako náhradu tymiánu nebo hořčice. Tuhle jsem fotil u Botiče dole ve Vršovicích. Když se roku 1899 stal Karel Václav Rais ředitelem měšťanské dívčí školy na Královských Vinohradech a nastěhoval se do dnešní Čermákovy ulice, chodil si tam dolů pro ní a říkal jí chudá Běta. Za jeho časů měla také název žebrácká kabela.

Kokoška pastuší tobolka má prokázané antibakteriální účinky a je také zdrojem antioxidantů. Pro vnitřní použití doporučoval Pavel Váňa jednoduchý nálev z hrsti čerstvé nati přelité čtvrt litrem vody při děložním nebo silném menstruačním krvácení a při zánětech močových orgánů. Vynikající je pro dezinfekci ústní dutiny, ale nedoporučuje se používat v těhotenství. Osobně ji mám nejraději syrovou. Pokaždé, když kolem ní projdu, si zdrhnu pár větviček přímo do pusy.

Články Jiřího Kuchaře

• 
  Šípky před mrazem
  Plody růže šípkové, lidově také pomeranče severu, jsou stále ještě na keřích. Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví (1936) uvádí: „Plody plané či šípkové růže neměly by scházeti v žádné domácnosti, neboť chovají v sobě tolik dobrých vlastností, že je ani oceniti nedovedeme“.
• 
  Bezové listy jsou ještě zelené
  Podle Vládi Vytáska a receptů v jeho knize Můj bylinkový svět pomáhají čerstvé listy ve formě obkladů při bolestech kloubů a revmatismu. Naklepané a důkladně přiložené dokonce vytahují vodu z kolena.
• 
  Bělotrn kulatohlavý
  Bělotrn kulatohlavý k nám přišel s Napoleonovými vojáky a ze zahrádek, které začátkem podzimu zdobil, se postupně dostal do volné přírody. Nemůžete ho přehlédnout, protože je opravdu krásný.
• 
  Sličná konopice smrduté vůně
  Na okrajích lesů můžete ještě teď najít konopici velkokvětou, zvanou také sličná. Mattioli, který ji nazývá hluchá kopřiva, o ní píše, že uzdravuje všeliké otoky a odstraňuje tvrdé boule a záušnice.
• 
  Jahůdkový julep
  Na keřích už se černají plody bezu černého. Jíst syrové nedoporučujeme, ale v knize Svět přírodních antibiotik uvádíme Mattioliho recept na bezový julep, což je staročeské označení hustého a poměrně krátce vařeného sirupu.
• 
  Léčivá pochoutka pozdního léta
  Ostružiník vznikl podle řecké legendy z krve, kterou bohové prolili v boji s Titány. Na konci léta krásně postupně dozrávají jeho plody. Pro léčebné účely se donedávna užíval jenom list. To se změnilo poté, kdy byly na konci 20. století popsány výjimečně silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech.
• 
  Chmel nepatří jen do piva
  Pazochy neboli chmel otáčivý není dobrý jenom k vaření piva. Chmelové šištice jsou vhodné do antibiotických a antivirotických směsí. Konec srpna je ideální pro sběr a sušení. Se sběrem ale počkejte alespoň tři dny po skončení dešťů.
• 
  Tinktura konce léta z lichořeřišnice
  Lichořeřišnici můžete pěstovat všude, třeba v truhlíku za oknem. Když se o ni budete hezky starat, vyroste vám jako tahle v bavorském Rothenburgu, kde je považována za přírodní antibiotikum budoucnosti.
• 
  Indiánská bylina
  Třapatkovka nachová je severoamerická divoká rostlina, kterou medicínsky využívaly prérijní indiánské kmeny. Dakotové sypali prášek z kořene do ran a intuitivně přitom spoléhali na jeho antibiotické působení a Arapahové si přikládali na rány čerstvé pomačkané listy.
• 
  Měsíčková mast
  Měsíček lékařský má řadu lidových názvů, z nichž bradavičné koření naznačuje jeho antivirové působení. Je jednou z nejsilnějších fytoncidních rostlin.
• 
  Citronový obklad krku
  Citron vás v horku velmi osvěží a kromě toho vyrovná vaši acidobazickou rovnováhu. Citronový obklad krku zmírňuje otoky a zchlazuje. Je dobré přiložit ho okamžitě, jakmile vás v létě začne škrábat v hrdle nebo se lehce začnou zvětšovat mandle.
• 
  Kokoška neboli kaša proti parodontóze
  Kokoška pastuší tobolka má prokázané antibakteriální účinky a je také zdrojem antioxidantů. Vynikající je pro dezinfekci ústní dutiny.
• 
  Česnáček je nejlepší čerstvý
  Žvýkáním česnáčkových listů pomůžete vaší ústní dutině, zejména pokud máte paradentózu. Když je nakrájíte nadrobno, skvěle s nimi chuťově vylepšíte salát a navíc ho významně obohatíte o vitamín C.
• 
  Natrhejte si trnkové květy, dokud jsou
  Trnka obecná je jeden z velmi nápadných keřů jarních strání a mezí, protože právě nádherně kvete. Bude to trvat maximálně ještě týden, maximálně dva.
• 
  Vřesovec vám poroste i za oknem
  Vřesovec roste téměř kdekoli, protože vůbec není náročný na pěstování. Lidově se mu říká také šedivník. Obsahuje látky, které ničí mikroorganismy, a to včetně virů.
• 
  Vlaštovičník větší – první z poslů jara
  Jeden z prvních poslů jara, vlaštovičník větší, se už dere na světlo Boží. Výrobu tinktury z něj jako první popsal Jiří Janča v knize Alternativní medicína. Měl ho mezi základními prostředky svojí lékárny první pomoci lidem.
• 
  Protivirový čaj Marie Treben
  Recept na jednoduchý protivirový čaj z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady.
• 
  Levandulová koupel při nachlazení a na ekzémy
  Z levandule, lidově také špikrnátu, se tradičně používá krásný modrý květ. V prosinci už zmizel, ale k dispozici je nať. Levandulová koupel je vynikající pro regulaci krevního oběhu a čistí pleť při vyrážkách, ekzémech a akné.