Jiří Janča, Josef A. Zentrich
Nejucelenější herbářové dílo v historii českých zemí s ilustracemi Magdaleny Martínkové přináší v této části byliny zařazené pod písmeny A až D.
Břečťan (Hedera) považují lidé za toxický, ovšem to se týká jen jeho bobulí. V lékárnách se prodává sirup, který přímo nese latinské jméno Hederix. Břečťan popínavý (Hedera helix) má řadu lidových názvů. Mezi pozoruhodné patří starohorácký blušť nebo chodský beštrant.
Břečťan obsahuje několik antiviroticky působících látek, flavonoidy, třísloviny a zejména saponiny. Jejich specifickou vlastností schopnost snižovat povrchové napětí kapalin, ve kterých jsou rozpuštěny. Díky tomu usnadňují vykašlávání, mají protizánětlivý účinek a působí proti houbám a plísním. Podle zkušenosti pátera Františka Ferdy zabraňují především raným příhodám virových onemocnění.
Z břečťanu si můžete doma jednoduše vyrobit tinkturu, kterou doporučují autoři Herbáře léčivých rostlin. Jak uvádějí, osvědčila se při těžších formách kataru také u dětí. Břečťan svařený v červeném víně je vhodný ve formě obkladů na nežity, hnisavé abscesy, které se vytvářejí jako hnisající záněty míst, odkud vyrůstají vlasy a chlupy.
Články Jiřího Kuchaře
- Šípky před mrazem
Plody růže šípkové, lidově také pomeranče severu, jsou stále ještě na keřích. Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví (1936) uvádí: „Plody plané či šípkové růže neměly by scházeti v žádné domácnosti, neboť chovají v sobě tolik dobrých vlastností, že je ani oceniti nedovedeme“. - Bezové listy jsou ještě zelené
Podle Vládi Vytáska a receptů v jeho knize Můj bylinkový svět pomáhají čerstvé listy ve formě obkladů při bolestech kloubů a revmatismu. Naklepané a důkladně přiložené dokonce vytahují vodu z kolena. - Bělotrn kulatohlavý
Bělotrn kulatohlavý k nám přišel s Napoleonovými vojáky a ze zahrádek, které začátkem podzimu zdobil, se postupně dostal do volné přírody. Nemůžete ho přehlédnout, protože je opravdu krásný. - Sličná konopice smrduté vůně
Na okrajích lesů můžete ještě teď najít konopici velkokvětou, zvanou také sličná. Mattioli, který ji nazývá hluchá kopřiva, o ní píše, že uzdravuje všeliké otoky a odstraňuje tvrdé boule a záušnice. - Jahůdkový julep
Na keřích už se černají plody bezu černého. Jíst syrové nedoporučujeme, ale v knize Svět přírodních antibiotik uvádíme Mattioliho recept na bezový julep, což je staročeské označení hustého a poměrně krátce vařeného sirupu. - Léčivá pochoutka pozdního léta
Ostružiník vznikl podle řecké legendy z krve, kterou bohové prolili v boji s Titány. Na konci léta krásně postupně dozrávají jeho plody. Pro léčebné účely se donedávna užíval jenom list. To se změnilo poté, kdy byly na konci 20. století popsány výjimečně silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech. - Chmel nepatří jen do piva
Pazochy neboli chmel otáčivý není dobrý jenom k vaření piva. Chmelové šištice jsou vhodné do antibiotických a antivirotických směsí. Konec srpna je ideální pro sběr a sušení. Se sběrem ale počkejte alespoň tři dny po skončení dešťů. - Tinktura konce léta z lichořeřišnice
Lichořeřišnici můžete pěstovat všude, třeba v truhlíku za oknem. Když se o ni budete hezky starat, vyroste vám jako tahle v bavorském Rothenburgu, kde je považována za přírodní antibiotikum budoucnosti. - Indiánská bylina
Třapatkovka nachová je severoamerická divoká rostlina, kterou medicínsky využívaly prérijní indiánské kmeny. Dakotové sypali prášek z kořene do ran a intuitivně přitom spoléhali na jeho antibiotické působení a Arapahové si přikládali na rány čerstvé pomačkané listy. - Měsíčková mast
Měsíček lékařský má řadu lidových názvů, z nichž bradavičné koření naznačuje jeho antivirové působení. Je jednou z nejsilnějších fytoncidních rostlin. - Citronový obklad krku
Citron vás v horku velmi osvěží a kromě toho vyrovná vaši acidobazickou rovnováhu. Citronový obklad krku zmírňuje otoky a zchlazuje. Je dobré přiložit ho okamžitě, jakmile vás v létě začne škrábat v hrdle nebo se lehce začnou zvětšovat mandle. - Kokoška neboli kaša proti parodontóze
Kokoška pastuší tobolka má prokázané antibakteriální účinky a je také zdrojem antioxidantů. Vynikající je pro dezinfekci ústní dutiny. - Česnáček je nejlepší čerstvý
Žvýkáním česnáčkových listů pomůžete vaší ústní dutině, zejména pokud máte paradentózu. Když je nakrájíte nadrobno, skvěle s nimi chuťově vylepšíte salát a navíc ho významně obohatíte o vitamín C. - Natrhejte si trnkové květy, dokud jsou
Trnka obecná je jeden z velmi nápadných keřů jarních strání a mezí, protože právě nádherně kvete. Bude to trvat maximálně ještě týden, maximálně dva. - Vřesovec vám poroste i za oknem
Vřesovec roste téměř kdekoli, protože vůbec není náročný na pěstování. Lidově se mu říká také šedivník. Obsahuje látky, které ničí mikroorganismy, a to včetně virů. - Vlaštovičník větší – první z poslů jara
Jeden z prvních poslů jara, vlaštovičník větší, se už dere na světlo Boží. Výrobu tinktury z něj jako první popsal Jiří Janča v knize Alternativní medicína. Měl ho mezi základními prostředky svojí lékárny první pomoci lidem. - Protivirový čaj Marie Treben
Recept na jednoduchý protivirový čaj z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady. - Levandulová koupel při nachlazení a na ekzémy
Z levandule, lidově také špikrnátu, se tradičně používá krásný modrý květ. V prosinci už zmizel, ale k dispozici je nať. Levandulová koupel je vynikající pro regulaci krevního oběhu a čistí pleť při vyrážkách, ekzémech a akné.