Rubriky
Byliny

Pámelník – lidově praskavý bobule

Léčitelé, jasnovidci a mágové
Jiří Kuchař
V této knize autor zapsal svědectví o čtyřiceti letech svého života, během kterého potkával léčitele, jasnovidce a mágy a také lidi, kteří se v těchto oborech pohybovali. 

Pámelník bílý (Symphoricarpos albus) se k nám dostal přes Anglii během osídlování Nového světa, kde byl oblíbenou potravou virginských jelenů nebo medvědů grizzly. Původně rostl i v Kanadě, kde z něj indiáni vařili oblíbenou polévku a vyráběli mýdlo. Pro svoji podobnost s barvou plodů se mu u nás lidově říkalo nepravé jmelí.

Články Jiřího Kuchaře najdete v každém čísle měsíčníku Regenerace.

Pámelník bílý (Symphoricarpos albus), foto: Jiří Kuchař

Podobně jako vlaštovičník větší obsahuje pámelník alkaloid chelidonin, který je ve větším množství považovaný za jedovatý. Z hlediska fytoncidního působení je významný pro vysoký obsah saponinů. V ruské lidové medicíně se v rukou podrtily bílé bobule a směs se nanášela jako uklidňující prostředek při podrážděné kůži. Jiří Janča doporučoval pámelník při zánětu močového měchýře. Užívají se pouze tři sušené kuličky denně, které se spolknou společně s hlavním jídlem. Doba pámelníku právě teď vrcholí, tak máte nejvyšší čas si jej nasbírat. 

Články Jiřího Kuchaře

Sdílejte článek na: