Léčivé houby v terapii a kuchyni
Radomír Socha, Aleš Vít
Hlíva chlupatá (Panus lecomtei) je u nás je poměrně vzácná a roste nejčastěji na bukových pařezech. Pokud na ni narazíte, netrhejte ji, neboť uvedena na Červeném seznamu v kategorii ohrožený druh. V našich knihách tento druh neuvádíme. Voní sice po mouce, takže by mohla svádět ke kulinářskému využití, ale když ji ochutnáte, ucítíte na jazyku velice brzy štiplavost, která (nejen) podle mojí zkušenosti neodezní ani při tepelném zpracování. Není tedy příliš chutná a k využití ji nedoporučujeme.
Jinak jsou ale hlívy vynikající, protože kromě glukanů je v nich přítomno ještě mnoho dalších unikátních látek, které pomáhají zvyšovat koncentraci interferonů a interleukinů. Pokud dostane chuť na hlívu, můžete si koupit v obchodě hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus). V knize Houby z Boží lékárny píšeme, že obsahuje lovastatin, který byl v roce 1987 schválen jako léčivo. Patří k jednomu z nejúčinnějších prostředků snižujících hladinu cholesterolu a tuku v krvi.
Houby
- Nádherný léčivý kotrč
Dole u kořenů borovic můžete najít nádherný kotrč kadeřavý. Tato mohutná jedlá chorošovitá houba, která vypadá jako keříček, je nejen velice chutná, ale také léčivá. Kromě jiných má antibakteriální, antifungální a antivirové účinky. - Opomíjená křehutka
Křehutka Candolleova vyrůstá obvykle ve větších skupinách a v trsech a bohužel je dosud většinou houbařů opomíjená, zvláště pro křehkost a malou vydatnost. Má protirakovinné, antibakteriální, antifungální, antigenotoxické a antioxidační působení. - Troudnatec
Nádherný troudnatec pásovaný najdete po celý rok na kmenech a větvích živých i odumřelých jehličnatých i listnatých stromů, zejména smrků, borovic, bříz, buků, olší a třešní. Za léčivé účinky horkého vodného výluhu této houby je s velkou pravděpodobností zodpovědný přítomný polysacharid heterogalaktan - Penízovka roste i pod sněhem
Ve volné přírodě rostoucí penízovka sametonohá je vzhledem i dobou výskytu prakticky nezaměnitelná s jakýmkoli jiným druhem houby. Vyplatí se ji sbírat, protože roste i během zimy, kdy se v přírodě už nevyskytují téměř žádné jedlé druhy hub. - Přítel pro každé léto
Pečárka alias žampión je náš klasický houbový průvodce létem a některé druhy najdete v přírodě i v říjnu. Má řadu vědecky prokázaných léčebných účinků. Již v roce 1968 byly u nás zaznamenány případy vyléčení rakoviny kůže. - Z pozoruhodného světa hlív
Hlíva chlupatá je u nás je poměrně vzácná a je uvedena na Červeném seznamu v kategorii ohrožený druh. Hlíva ústřičná obsahuje lovastatin, který patří k jednomu z nejúčinnějších prostředků snižujících hladinu cholesterolu. - Zimní evergreen
Březovník obecný obsahuje celou řadu bioaktivních účinných látek, které inhibují růst bakterií E. Coli, působí proti zánětům a potlačují vznik edémů. - Strmělka mlženka
Strmělka mlženka má antibakteriální, antifungální a antivirové účinky. Roste hojně až do konce listopadu v listnatých a smíšených lesích, ale také v sadech a parcích. - Čirůvka fialová
Krásná a velice užitečná houba čirůvka fialová nabízí celou řadu příznivých účinků na naše zdraví. Vynikající je například k potlačení bakteriální infekce močových cest. - Líha nahloučená
Líha nahloučená roste obvykle v trsech na půdách bohatých na humus. Tato velice chutná houba působí proti kvasinkovým problémům i při atopických dermatitidách. - Ryzec pravý borový
Výhradně pod borovicemi roste ryzec pravý borový, skvělá podzimní houba jejíž výtažky vykazují výrazné působení proti bakteriím a také antifungální účinky. - Opeňka chutná a voní
Opeňka měnlivá je skvělá houba, aromatická a chuťově opravdu vynikající. Rád ji připomínám, protože ji mnoho lidí nesbírá, což je škoda. Roste až do listopadu, na pařezech a padlých kmenech, a má nejen zajímavé antivirové, ale také protirakovinné účinky. - Hlíva ústřičná
Konec ledna je ve světě přírodních antivirotik ve znamení hub. Vynikajícím chutným druhem rostoucím přes zimu je hlíva ústřičná. Její klobouky připomínají barvou i tvarem větší ústřice, od čehož pochází i její druhové jméno. Můžete ji sbírat od prvních mírných mrazíků až do konce února na pařezech a kmenech listnatých stromů, zejména buků, vrb a ořešáků, nejlépe v blízkosti řek. - Houževnatec neboli shiitake
V tradiční medicíně v Japonsku, v Číně a v Koreji se houževnatec jedlý používá k léčbě po tisíce let. Znáte ho pod názvem šiitake. Obsahuje lentinan, který stimuluje tvorbu interferonu, zvyšujícího imunitu buněk vůči virovým onemocněním. - Březovník skutečně roste na bříze
Začíná vrcholné období dřevních hub. Březovník obecný se v Evropě používá už dlouho, jak dokládá objev neolitického člověka z doby 3350 — 3100 př. n. l., nalezeného v ledovci Ötztalských Alp blízko rakousko-italských hranic. Tento „ledový muž Ötzi“ měl u sebe, vedle dalších, i zachovalé plodnice březovníku obecného. - Pýchavka jako antioxidant k večeři
Jednou z opravdu milých hub začátku podzimu je pýchavka obecná. Jak uvádíme v knize Houby z Boží lékárny, můžete ji najít ještě v listopadu, ale právě teď raší na pařezech nádherné mladé plodnice. - Čechratka neprávem přehlížená
Houbařská sezóna běží, ale tuhle houbu nejspíš běžně sbírat nebudete. Jmenuje se běločechratka obrovská a její klobouk může skutečně dorůst až půl metru. Teď jsou plodnice ještě docela malé a vhodné k jídlu. - Přichází čas smržů
Smrž obecný je jednou z typických jarních hub listnatých lesů, jejichž léčebné účinky jsou dobře prozkoumány. Zajímavá je jeho antioxidační aktivita, která je podmíněna přítomností fenolických látek a flavonoidů.