Keř pro posílení imunity

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je keř s plody tak mimořádnými, že ho autoři Herbáře léčivých rostlin zařadili do základní sestavy bylin. Ve velké oblibě ho měl i Pavel Váňa, který vždycky koncem podzimu rozdával přátelům lahvičky s čerstvou šťávou. Jeho rakytník měl poměrně sladkou chuť, protože plody obsahovaly vyšší množství sacharidů.

Rakytník se pro vás může stát významným prostředkem posílení imunity. Je skutečným multivitaminem. Obsahuje několik vitaminů řady B, včetně B9, známého jako kyselina listová, která ovlivňuje syntézu nukleových kyselin, vitaminy C, D a hlavně přírodní vitamin E, velmi účinný antioxidant. Za hlavní nositele fytoncidních vlastností se považují polyfenoly, flavonoly a karotenoidy.

Krásný keř má rád chladné podnebí, a proto se s ním můžete setkat i ve vysokých polohách Himalájí. V Kanadě a USA se pěstuje a v severních oblastech používá ke krmení, protože podobně jako plody jsou obsahově zajímavé jeho listy. Pokud se k tomu odhodláte, musíte dát pozor na jeho trny. K nám se rakytník dostal z Pobaltí a ze Skandinávie. Plody se poměrně obtížně sklízejí, a proto doporučoval Pavel Váňa počkat, až přejde mrazem, a potom je z větviček setřást.

Články Jiřího Kuchaře

• 
  Citronový obklad krku
  Citron vás v horku velmi osvěží a kromě toho vyrovná vaši acidobazickou rovnováhu. Citronový obklad krku zmírňuje otoky a zchlazuje. Je dobré přiložit ho okamžitě, jakmile vás v létě začne škrábat v hrdle nebo se lehce začnou zvětšovat mandle.
• 
  Kokoška neboli kaša proti parodontóze
  Kokoška pastuší tobolka má prokázané antibakteriální účinky a je také zdrojem antioxidantů. Vynikající je pro dezinfekci ústní dutiny.
• 
  Česnáček je nejlepší čerstvý
  Žvýkáním česnáčkových listů pomůžete vaší ústní dutině, zejména pokud máte paradentózu. Když je nakrájíte nadrobno, skvěle s nimi chuťově vylepšíte salát a navíc ho významně obohatíte o vitamín C.
• 
  Natrhejte si trnkové květy, dokud jsou
  Trnka obecná je jeden z velmi nápadných keřů jarních strání a mezí, protože právě nádherně kvete. Bude to trvat maximálně ještě týden, maximálně dva.
• 
  Vřesovec vám poroste i za oknem
  Vřesovec roste téměř kdekoli, protože vůbec není náročný na pěstování. Lidově se mu říká také šedivník. Obsahuje látky, které ničí mikroorganismy, a to včetně virů.
• 
  Vlaštovičník větší – první z poslů jara
  Jeden z prvních poslů jara, vlaštovičník větší, se už dere na světlo Boží. Výrobu tinktury z něj jako první popsal Jiří Janča v knize Alternativní medicína. Měl ho mezi základními prostředky svojí lékárny první pomoci lidem.
• 
  Protivirový čaj Marie Treben
  Recept na jednoduchý protivirový čaj z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady.
• 
  Levandulová koupel při nachlazení a na ekzémy
  Z levandule, lidově také špikrnátu, se tradičně používá krásný modrý květ. V prosinci už zmizel, ale k dispozici je nať. Levandulová koupel je vynikající pro regulaci krevního oběhu a čistí pleť při vyrážkách, ekzémech a akné.
• 
  Břečťan na kašel i nežity
  Břečťan považují lidé za toxický, ovšem to se týká jen jeho bobulí. V lékárnách se prodává sirup, který přímo nese latinské jméno Hederix. Břečťan popínavý má řadu lidových názvů. Mezi pozoruhodné patří starohorácký blušť nebo chodský beštrant. 
• 
  Jmelí proti kvasinkám
  Jmelí bílé, kromě dobře známých lidových názvů také bleskové nebo čertovo koště, je jedním ze symbolů Vánoc. Jako parazit roste na stromech po celý rok a za nejlepší se považuje z jabloní nebo z borovic.
• 
  Jetel ještě kvete
  Až si budete dělat bavorský nálev zastudena, můžete do něj stále ještě přidat hlávky kvetoucího jetele lučního. Už jich není moc, ale ještě se najdou. Mají silné desinfekční a očistné účinky, a proto se používají při průjmech.
• 
  Právenka pomůže v současné době
  Mezi nejvýznamnější byliny, které uvádějí autoři knihy Svět přírodních antivirotik, patří právenka latnatá. Pod názvem „Kalmegh“ se k nám dováží z Indie a jejím hlavním účinkem je ovlivnění signálních molekul, které dovedou zastavit neregulovaný růst buněk způsobený viry.
• 
  Pámelník – lidově praskavý bobule
  Pámelník bílý se k nám dostal přes Anglii během osídlování Nového světa, kde byl oblíbenou potravou virginských jelenů nebo medvědů grizzly. Původně rostl i v Kanadě, kde z něj indiáni vařili oblíbenou polévku a vyráběli mýdlo. Pro svoji podobnost s barvou plodů se mu u nás lidově říkalo nepravé jmelí.
• 
  Šípky: Podzimní evergreen
  Z šípků získáte skutečně čistý přírodní vitamin. Pokud necháte šípky přejít mrazem, u stopky změknou a vy si můžete vymačkat lahodný vitamin přímo do úst. Plody růže šípkové ovšem obsahují i třísloviny, slizy, flavonoidy a řadu minerálních látek.
• 
  Keř pro posílení imunity
  Rakytník řešetlákový je keř s plody tak mimořádnými, že ho autoři Herbáře léčivých rostlin zařadili do základní sestavy bylin. Ve velké oblibě ho měl i Pavel Váňa, který vždycky koncem podzimu rozdával přátelům lahvičky s čerstvou šťávou.
• 
  Netřesk proti přílišné čmýře
  Netřesk střešní byl oblíbenou rostlinou bylináře Pavla Váni. Na přednáškách o něm říkal, že slouží proti přílišné čmýře. Měl tím na mysli silnou menstruaci.
• 
  Bodlák proti ateroskleróze a horečkám
  Bodlák nicí je v našem podnebném pásmu původní druh, který ovšem z přírody rychle mizí. Studie prováděné v Indii nebo USA prokázaly, že nejúčinnější látkou v něm je kyselina linolová.
• 
  Aleš Vít
  JUDr. Aleš Vít se narodil roku 1953 ve Velkých Hamrech. O houby a přírodu zajímá od dětství. Po vystudování právnické fakulty působil jako vedoucí proslulé Čínské restaurace…