Jetel ještě kvete

Až si budete dělat bavorský nálev zastudena, můžete do něj stále ještě přidat hlávky kvetoucího jetele lučního (Trifolium pratense). Už jich není moc, ale ještě se najdou. Mají silné desinfekční a očistné účinky, a proto se používají při průjmech. Kromě hlávek jetele můžete do nálevu, který necháte přes noc vyluhovat ve studené vodě, přidat nadrobno pokrájený zázvor, hřebíček nebo nalámanou celou skořici a také některé z fytoncidně působících rostlin, které se zatím dají sbírat. V této době jsou to například listy šalvěje a jitrocele nebo nať tymiánu.  

Na fotografii vidíte na jetelových lístcích nádherné kapky ranní rosy. Podle Paracelsa to je vynikající prostředek na svárlivou, hašteřivou povahu. V knize Herbarius radí mužům, aby ženě tajně přimíchávali tuto rosu do nápojů nebo vody na mytí, protože tím zlepší její charakter.

Články Jiřího Kuchaře

• 
  Sličná konopice smrduté vůně
  Na okrajích lesů můžete ještě teď najít konopici velkokvětou, zvanou také sličná. Mattioli, který ji nazývá hluchá kopřiva, o ní píše, že uzdravuje všeliké otoky a odstraňuje tvrdé boule a záušnice.
• 
  Jahůdkový julep
  Na keřích už se černají plody bezu černého. Jíst syrové nedoporučujeme, ale v knize Svět přírodních antibiotik uvádíme Mattioliho recept na bezový julep, což je staročeské označení hustého a poměrně krátce vařeného sirupu.
• 
  Léčivá pochoutka pozdního léta
  Ostružiník vznikl podle řecké legendy z krve, kterou bohové prolili v boji s Titány. Na konci léta krásně postupně dozrávají jeho plody. Pro léčebné účely se donedávna užíval jenom list. To se změnilo poté, kdy byly na konci 20. století popsány výjimečně silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech.
• 
  Chmel nepatří jen do piva
  Pazochy neboli chmel otáčivý není dobrý jenom k vaření piva. Chmelové šištice jsou vhodné do antibiotických a antivirotických směsí. Konec srpna je ideální pro sběr a sušení. Se sběrem ale počkejte alespoň tři dny po skončení dešťů.
• 
  Tinktura konce léta z lichořeřišnice
  Lichořeřišnici můžete pěstovat všude, třeba v truhlíku za oknem. Když se o ni budete hezky starat, vyroste vám jako tahle v bavorském Rothenburgu, kde je považována za přírodní antibiotikum budoucnosti.
• 
  Indiánská bylina
  Třapatkovka nachová je severoamerická divoká rostlina, kterou medicínsky využívaly prérijní indiánské kmeny. Dakotové sypali prášek z kořene do ran a intuitivně přitom spoléhali na jeho antibiotické působení a Arapahové si přikládali na rány čerstvé pomačkané listy.
• 
  Měsíčková mast
  Měsíček lékařský má řadu lidových názvů, z nichž bradavičné koření naznačuje jeho antivirové působení. Je jednou z nejsilnějších fytoncidních rostlin.
• 
  Citronový obklad krku
  Citron vás v horku velmi osvěží a kromě toho vyrovná vaši acidobazickou rovnováhu. Citronový obklad krku zmírňuje otoky a zchlazuje. Je dobré přiložit ho okamžitě, jakmile vás v létě začne škrábat v hrdle nebo se lehce začnou zvětšovat mandle.
• 
  Kokoška neboli kaša proti parodontóze
  Kokoška pastuší tobolka má prokázané antibakteriální účinky a je také zdrojem antioxidantů. Vynikající je pro dezinfekci ústní dutiny.
• 
  Česnáček je nejlepší čerstvý
  Žvýkáním česnáčkových listů pomůžete vaší ústní dutině, zejména pokud máte paradentózu. Když je nakrájíte nadrobno, skvěle s nimi chuťově vylepšíte salát a navíc ho významně obohatíte o vitamín C.
• 
  Natrhejte si trnkové květy, dokud jsou
  Trnka obecná je jeden z velmi nápadných keřů jarních strání a mezí, protože právě nádherně kvete. Bude to trvat maximálně ještě týden, maximálně dva.
• 
  Vřesovec vám poroste i za oknem
  Vřesovec roste téměř kdekoli, protože vůbec není náročný na pěstování. Lidově se mu říká také šedivník. Obsahuje látky, které ničí mikroorganismy, a to včetně virů.
• 
  Vlaštovičník větší – první z poslů jara
  Jeden z prvních poslů jara, vlaštovičník větší, se už dere na světlo Boží. Výrobu tinktury z něj jako první popsal Jiří Janča v knize Alternativní medicína. Měl ho mezi základními prostředky svojí lékárny první pomoci lidem.
• 
  Protivirový čaj Marie Treben
  Recept na jednoduchý protivirový čaj z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady.
• 
  Levandulová koupel při nachlazení a na ekzémy
  Z levandule, lidově také špikrnátu, se tradičně používá krásný modrý květ. V prosinci už zmizel, ale k dispozici je nať. Levandulová koupel je vynikající pro regulaci krevního oběhu a čistí pleť při vyrážkách, ekzémech a akné.
• 
  Břečťan na kašel i nežity
  Břečťan považují lidé za toxický, ovšem to se týká jen jeho bobulí. V lékárnách se prodává sirup, který přímo nese latinské jméno Hederix. Břečťan popínavý má řadu lidových názvů. Mezi pozoruhodné patří starohorácký blušť nebo chodský beštrant. 
• 
  Jmelí proti kvasinkám
  Jmelí bílé, kromě dobře známých lidových názvů také bleskové nebo čertovo koště, je jedním ze symbolů Vánoc. Jako parazit roste na stromech po celý rok a za nejlepší se považuje z jabloní nebo z borovic.
• 
  Jetel ještě kvete
  Až si budete dělat bavorský nálev zastudena, můžete do něj stále ještě přidat hlávky kvetoucího jetele lučního. Už jich není moc, ale ještě se najdou. Mají silné desinfekční a očistné účinky, a proto se používají při průjmech.