
Jiří Kuchař
V této knize autor zapsal svědectví o čtyřiceti letech svého života, během kterého potkával léčitele, jasnovidce a mágy a také lidi, kteří se v těchto oborech pohybovali.
Až si budete dělat bavorský nálev zastudena, můžete do něj stále ještě přidat hlávky kvetoucího jetele lučního (Trifolium pratense). Už jich není moc, ale ještě se najdou. Mají silné desinfekční a očistné účinky, a proto se používají při průjmech. Kromě hlávek jetele můžete do nálevu, který necháte přes noc vyluhovat ve studené vodě, přidat nadrobno pokrájený zázvor, hřebíček nebo nalámanou celou skořici a také některé z fytoncidně působících rostlin, které se zatím dají sbírat. V této době jsou to například listy šalvěje a jitrocele nebo nať tymiánu.


Na fotografii vidíte na jetelových lístcích nádherné kapky ranní rosy. Podle Paracelsa to je vynikající prostředek na svárlivou, hašteřivou povahu. V knize Herbarius radí mužům, aby ženě tajně přimíchávali tuto rosu do nápojů nebo vody na mytí, protože tím zlepší její charakter.
Články Jiřího Kuchaře
- Zimní čas aloeBěhem roku pomůže šťáva z aloe vaší mikroflóře, kde působí jako prebiotikum. Je proto vynikající do smoothies, kam můžete před rozmixováním nařezat celý oloupaný list.
- Jednoduchý novoroční protivirový čaj Marie TrebenZajímavý recept na jednoduchý protivirový čaj jsme získali z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady.
- Protivirový silvestrovský ocet podle MattiolihoAutoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni uvádějí v kapitole o využití různých druhů octa jeden opravdu zajímavý a jednoduchý. Jeho autorem je italský bylinář Mattioli, který tento ocet zmiňuje na několika místech svého slavného díla Herbář aneb Bylinář.
- Jmelí v doporučení dvou bylinářůJmelí roste jako parazit na stromech po celý rok a za nejlepší se považuje borovic nebo právě z jabloní. Doporučení litovelského znalce Vládi Vytáska i prvorepublikového bylináře Emanuela Šteffka.
- Šalvěj na zimu„Každý velice prospěje svému tělu, když občas vypije šálek čaje šalvějového,“ píše bylinář Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví z roku 1936.
- Ostružinové listí proti parodontózeOstružiník je nezmar, jehož šlahouny mohou dorůst až deseti metrů, a jeho listí je i pod sněhem stále ještě krásně zelené. „Hojí všelijaké poruchy a hnisání v ústech a utvrzuje viklavé zuby.“ Tak poeticky popsal italský bylinář Mattioli to, co dnes většina z nás zná jako zánět dásní.
- Šípky před mrazemPlody růže šípkové, lidově také pomeranče severu, jsou stále ještě na keřích. Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví (1936) uvádí: „Plody plané či šípkové růže neměly by scházeti v žádné domácnosti, neboť chovají v sobě tolik dobrých vlastností, že je ani oceniti nedovedeme“.
- Bezové listy jsou ještě zelenéPodle Vládi Vytáska a receptů v jeho knize Můj bylinkový svět pomáhají čerstvé listy ve formě obkladů při bolestech kloubů a revmatismu. Naklepané a důkladně přiložené dokonce vytahují vodu z kolena.
- Bělotrn kulatohlavýBělotrn kulatohlavý k nám přišel s Napoleonovými vojáky a ze zahrádek, které začátkem podzimu zdobil, se postupně dostal do volné přírody. Nemůžete ho přehlédnout, protože je opravdu krásný.
- Sličná konopice smrduté vůněNa okrajích lesů můžete ještě teď najít konopici velkokvětou, zvanou také sličná. Mattioli, který ji nazývá hluchá kopřiva, o ní píše, že uzdravuje všeliké otoky a odstraňuje tvrdé boule a záušnice.
- Jahůdkový julepNa keřích už se černají plody bezu černého. Jíst syrové nedoporučujeme, ale v knize Svět přírodních antibiotik uvádíme Mattioliho recept na bezový julep, což je staročeské označení hustého a poměrně krátce vařeného sirupu.
- Léčivá pochoutka pozdního létaOstružiník vznikl podle řecké legendy z krve, kterou bohové prolili v boji s Titány. Na konci léta krásně postupně dozrávají jeho plody. Pro léčebné účely se donedávna užíval jenom list. To se změnilo poté, kdy byly na konci 20. století popsány výjimečně silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech.
- Chmel nepatří jen do pivaPazochy neboli chmel otáčivý není dobrý jenom k vaření piva. Chmelové šištice jsou vhodné do antibiotických a antivirotických směsí. Konec srpna je ideální pro sběr a sušení. Se sběrem ale počkejte alespoň tři dny po skončení dešťů.
- Tinktura konce léta z lichořeřišniceLichořeřišnici můžete pěstovat všude, třeba v truhlíku za oknem. Když se o ni budete hezky starat, vyroste vám jako tahle v bavorském Rothenburgu, kde je považována za přírodní antibiotikum budoucnosti.
- Indiánská bylinaTřapatkovka nachová je severoamerická divoká rostlina, kterou medicínsky využívaly prérijní indiánské kmeny. Dakotové sypali prášek z kořene do ran a intuitivně přitom spoléhali na jeho antibiotické působení a Arapahové si přikládali na rány čerstvé pomačkané listy.
- Měsíčková mastMěsíček lékařský má řadu lidových názvů, z nichž bradavičné koření naznačuje jeho antivirové působení. Je jednou z nejsilnějších fytoncidních rostlin.
- Citronový obklad krkuCitron vás v horku velmi osvěží a kromě toho vyrovná vaši acidobazickou rovnováhu. Citronový obklad krku zmírňuje otoky a zchlazuje. Je dobré přiložit ho okamžitě, jakmile vás v létě začne škrábat v hrdle nebo se lehce začnou zvětšovat mandle.
- Kokoška neboli kaša proti parodontózeKokoška pastuší tobolka má prokázané antibakteriální účinky a je také zdrojem antioxidantů. Vynikající je pro dezinfekci ústní dutiny.