Většinu těchto bylin nenajdete v knihách o přírodních antivirotických a antibiotických prostředcích, které na této stránce přibližujeme. Jejich uvedením chceme rozšířit vaši představu o tom, jak pozoruhodné rostliny příroda nabízí. Některé z nich jsou k dostání na našem trhu.
Zřejmě jakkoli studenou zimu přečká na záhonu šalvěj lékařská, od starověku považovaná za požehnanou bylinu, kterou Hippokrates podával v Aténách lidem nemocným morem. Už podle čichu poznáte omamnou vůni šalvějových tříslovin. Tyto látky mají antibakteriální, antivirové, antiparazitární a detoxikační účinky a tlumí zánětlivé procesy v žaludku.Pokračovat ve čteníŠalvějové jaro
Prvosenka jarní, známá jako petrklíč nebo prvnička, je jedním z prvních významných zdrojů saponinů. Tyto látky, které jsou ve světě přírodních antivirotik a antibiotik velice důležité…Pokračovat ve čteníPetrklíč čili prvnička proti kašli
Zvláštní druh trávy, takzvané Jobovy slzy, je vhodnou variantou prvního ranního nápoje. Tip na tuto bylinu najdete v dubnovém vydání měsíčníku Regenerace v článku Prevence pro každý den, který přináší redakční výběr snadno dostupných přírodních prostředků vhodných k preventivnímu užívání a posilování organismu proti koronavirové infekci. V Číně ji používali už před pěti tisíci lety a pro tvar jejího květenství jí…Pokračovat ve čteníSlzovka obecná
Bylinář Pavel Váňa měl v oblibě bavorský výluh zastudena. Můžete k němu použít jakékoli léčivé rostliny. V současné době už v přírodě najdete několik antibioticky a antiviroticky působících druhů, například právě rašící vlaštovičník větší, kopřivu, pampeliškové listy nebo květy sedmikrásky. Trvale je k dispozici i borové jehličí, se kterým ale redakční bylinář měsíčníku Regenerace Vláďa Vytásek doporučuje nakládat velice střídmě. Byliny…Pokračovat ve čteníBavorský výluh zastudena
Fialkové bonbony byly oblíbenou pochoutkou našich prababiček, ale znali je už v antice na začátku letopočtu. Tato krásná rostlina dnes v přírodě velice ubývá, a když na ni narazíte, chovejte se k ní opravdu šetrně. Jiří Janča uvádí v Herbáři léčivých rostlin zajímavou indikaci violky vonné (Viola odorata), která se velmi hodí pro dnešní dobu a kterou představují záněty a očista dýchacích…Pokračovat ve čteníFialka pro chuť i zdraví
Do střední Evropy dovezli vavřín vznešený arabští obchodníci v 9. století a brzy se stal jedním z nejoblíbenějších druhů koření. Ve středověku byl lékem proti moru a cenil si ho i Mattioli.Pokračovat ve čteníVavřín patří ven
Specifickou vlastností rostlinných látek zvaných saponiny je schopnost snižovat povrchové napětí kapalin, ve kterých jsou rozpuštěny. Usnadňují vykašlávání, mají protizánětlivý účinek a působí proti houbám a plísním a mnoho z nich také antivirózně. Podle zkušenosti pátera Františka Ferdy zabraňují především raným příhodám virových onemocnění. Vynikajícím zdrojem saponinů v kuchyni je kozlíček polníček. Jak píše Vláďa Vytásek v měsíčníku Regenerace, skvělá je i jeho…Pokračovat ve čteníSaponiny v jarní kuchyni
Roku 1648 dovezli lichořeřišnici větší (Tropaeolum majus) mniši do Evropy z tropických oblastí Jižní Ameriky. Jak píši v knize Můj bylinkový svět, ještě v 18. století byla považována za skvělý zdroj vitaminu C, než ji vystřídaly citrusy. Vyplatí se ji pěstovat kdekoli, doma v květináči i za oknem nebo na záhoncích a takřka jihoamerických parametrů dosáhnete při pěstování ve skleníku. Tato nádherná…Pokračovat ve čteníLichořeřišnice: Tip na jarní výsadbu
Olej ze lnu setého (Linum usitatissimum) je jeden z nejlepších prostředků pro udržení zdravé střevní mikroflóry, která je základem dobře fungující imunity. A tu potřebujeme dnes všichni. Důvodem je vysoký obsah omega-3 tuků, kterých obsahuje osm různých druhů v celkovém podílu téměř sedmdesát procent. Jak uvádíme v knize Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni, větší množství polynenasycených mastných kyselin obsahuje z olejů,…Pokračovat ve čteníLněný olej na posílení střevní mikroflóry
Vláďa Vytásek a Jiří Kuchař společně připravují knihu Antibiotické a antivirotické nápoje a tinktury, která vyjde koncem jara. Už teď vám z ní dáme malou ochutnávku – cibulové víno podle svaté Hildegardy. Cibule je přírodní pokladnicí stopových prvků, éterických olejů a vitaminů. Podobně jako česnek obsahuje také allicin, takže má toto víno velmi specifickou chuť. Je ovšem vynikající, protože má…Pokračovat ve čteníCibulové víno podle Hildegardy z Bingenu
Vika je lidový název pro různé druhy rodu vikev z rozsáhlé čeledi bobovitých. Jen samotný rod vikev v ní zahrnuje přes sto padesát druhů.Pokračovat ve čteníVika
Už v antice se těšil velké vážnosti a jeho pryskyřice, známé ladanum, byla považována za lék proti moru. „Proti průjmu, úplavici a všelikému břišnímu výtoku“ ho doporučoval i Mattioli. Pryskyřice vylučovaná na horní ploše listů se ještě v jeho časech získávala z volně se pasoucích koz, kterým se zachytávala na bradě. Cist šedavý (Cistus incanus), zvaný také skalní růže, se doporučuje…Pokračovat ve čteníNezapomeňte na univerzální cist
Novobydžovský bylinář Pavel Váňa, jehož knihy vyšly v nakladatelství Eminent, byl vyhlášeným znalcem léčivých bylin. Jeho žákem a následovníkem je Vláďa Vytásek, redakční spolupracovník měsíčníku Regenerace, autor bestselleru Můj bylinkový svět a jeden z tvůrců tohoto webu. Směs pro zimní protivirový čaj Pavla Váni má následující složení: 70 g natě černohlávku obecného 35 g listu cistu šedavého 35 g…Pokračovat ve čteníZimní protivirový čaj Pavla Váni
Autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni uvádějí, že jeden z nejlepších antivirotických esenciálních olejů se jmenuje ravintsara. Destiluje se z listů kafrovníku lékařského a v magalštině, jazyce používaném na Madagaskaru, to znamená dobrý list.Pokračovat ve čteníRavintsara
Autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni doporučují konzumovat pro posílení imunity oleje s vyšším obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin. Podzim je také vhodným obdobím začít doma aplikovat éterické oleje.Pokračovat ve čteníÉterické oleje proti virům
V srpnu 2020 se objevila zpráva, která musela nadchnout všechny příznivce přírodních antivirotik: Na veřejnost se postupně začaly dostávat první závěry studie, v níž hraje hlavní roli látka citriodiol.Pokračovat ve čteníKorymbie citroníková
Jedním z léků na nemoc covid-19, do kterých vkládají britští lékaři určité naděje, je protein interferon beta. Tato látka podle předběžných závěrů výrazně snížila u nemocných dušnost a o třetinu zkrátila dobu nutné hospitalizace, v průměru z devíti na šest dnů.Pokračovat ve čteníNaděje z kozince
Do Evropy přišla první lichořeřišnice větší roku 1648 z pralesní oblasti Kolumbie, Ekvádoru a Peru. Oblíbili si ji hlavně mniši z řádu kapucínů; řada jazyků má dnes v rodovém jménu výraz kapucín a ve starší české literatuře můžete narazit na lidová jména kapucínka nebo kapucínská řeřicha či řeřišnice.Pokračovat ve čteníTinktura konce léta z lichořeřišnice
Paulinie nápojná je liána, jejíž semena jsou známá jako guarana. Obsahují stimulanty centrální nervové soustavy. Vedle specifického guaraninu, který se uvolňuje v těle pomaleji než kofein z kávy a působí až osmkrát déle, obsahuje i další stimulanty.Pokračovat ve čteníGuarana
Neshodice pochází z Latinské Ameriky, odkud se rozšířila do tropů a subtropů celého světa. Nejraději má vlhké prostředí a blízkost vodních toků. Zdomácněla v tradiční čínské medicíně a je jednou z klasických bylin ájurvédy.Pokračovat ve čteníNeshodice
Atraktylis velkoúborný pochází z Mandžuska a odtud se rozšířil do Koreje a Číny, kde se dnes pod názvem cāng zhú pěstuje v provinciích Chu-nan, Chu-pej, Če-ťiang a Ťang-si. Jeho hnědý kořen se sbírá v zimě a suší se na slunci.Pokračovat ve čteníAtraktylis velkoúborný
V kuchyni oblíbené nové koření se botanicky jmenuje pimentovník pravý. V medicíně národů Latinské Ameriky byly listy a semena využívány tradičně a například Mayové žvýkali jeho listy při trávících problémech jakéhokoli druhu. Z Nového světa dostalo do Evropy, a proto dostalo název nové koření.Pokračovat ve čteníNové koření
Nocenka zahradní, také nocenka jalapenská, zdomácněla v tropických oblastech Severní a Latinské Ameriky, v Indii, ale také ve Francii. Používají se její kořeny, listy i květy, které se obvykle otevírají kolem čtvrté hodiny odpoledne, a proto se jí říká four o´clocks. Pokračovat ve čteníNocenka zahradní
Anantmul neboli sarsaparilla indická roste na výše položených planinách v povodí Gangy. Kromě ájurvédského názvu anantmul se bylině v sanskrtu říká také mannari ve významu nekonečný kořen.Pokračovat ve čteníSarsaparilla indická
