Vláďa Vytásek
Knihu napsal známý bylinář s přáním, aby ti z vás, kteří chtějí poznat svět bylin a jejich léčivých vlastností, získali do začátku svého bádání co nejvíc znalostí, které vám otevřou další cestu. V bylinkovém světě najdete velké množství pomocníků, protože rostliny jsou naši přátelé. Autor učí vnímat bylinky a snaží se, aby si lidé recepty vytvářeli podle vlastní intuice a příliš je nekopírovali. Každý je totiž jedinečná bytost.
V červnovém vydání měsíčníku ReGeNeRaCe připomínám několik listů, které by vás měly právě v této době zajímat. Patří mezi ně i list jahodníku obecného (Fragaria vesca), oblíbené byliny mého učitele Pavla Váni, která právě teď nádherně kvete. Listy lesních jahod (pozor, nikoli zahradních) se výborně hodí do bylinných směsí, které mají antivirotické a antibiotické účinky. Pomáhá při zánětech střev a močových cest a hlavně celkově při látkové výměně. Míchat ho můžete například s listy jitrocele, dobromysle, tymiánu nebo kopřivy. Směs doplní o účinné flavonoidy.
Jahodník obecný obsahuje moje oblíbené silice se slabě citronovou vůní. Když si z listů uděláte klasický nálev, můžete ho vyzkoušet jako kloktadlo s dezodoračním účinkem. Kloktat s ním je možné každou hodinu.
Články Vládi Vytáska
- Vrba není jen na pomlázky
Vrba je jednou z rostlin, které měnily svět, protože právě díky ní byl objeven acylpyrin. Sbírá se časně na jaře, v březnu a dubnu. Pomáhá při nachlazení a chřipkách. Je prospěšná při různých neuralgiích, i při zánětu trojklaného nervu, migrénách z chladu, při revmatismu a artritidě, silném průjmu, zvracení a střídavých horečkách. - Divizna duchovního vzestupu
Z divizny velkokvěté se léčivě využívají jenom květy. Římští legionáři používali dlouhé lodyhy jako pochodně nebo je namáčeli do vosku a zapalovali při slavnostech a pohřbech. Z této tradice pochází náš lidový název čarodějnická svíce nebo louč. Ze suchých stvolů divizny si je můžete vyrobit také a během zimních večerů rozjímat při jejich nevšední vůni. - Malinové listí podle Mattioliho
Maliny jsou plodem ostružiníku maliníku a jedním z mých oblíbených druhů ovoce. Čas malin pomalu odeznívá a na keřích můžete už jen výjimečně vidět krásně zralé plody. Zato jsou na nich sytě zelené malinové listy, pro které má Mattioli velice zajímavé doporučení. - Afroditino kydónijské jablko do kuchyně
Kdouloň obecná, kydónyjské jablko nebo také kutnový strom, rostla v posvátném sadu bohyně Afrodité. Kdoule mají vysoký obsah flavonoidů, a proto vykazují velkou antioxidační aktivitu. Jestli se k těmto sympatickým plodům dostanete, nabízím i recept na kdoulové želé. - Ještě je čas nasbírat březové listí
Sběr listů břízy bělokoré se doporučuje v dubnu, kdy jsou listy mladé a čerstvé, ale můžete je trhat i na začátku podzimu, dokud nezačnou příliš žloutnout. Ve formě nálevu léčí nemoci ledvin, močového měchýře, revmatismus a vynikající jsou i při otocích nohou. - Léčivé hálky
Na šípkových keřích nebo na jiných planých růžích můžete spatřit nápadně chlupaté kulovité útvary, kterým se říká hálky. Mají celou řadu léčivých účinků. Působí jako velmi silné antibiotikum, pomáhají při horečkách, při léčbě chřipky a viróz. - Pupalka dvouletá do salátu
Nádherně kvetoucí pupalka dvouletá je známá pro olej ze semen. V kuchyni můžete využít i její krásné listy do salátů nebo si s nimi ozdobit chléb s máslem. Budete překvapeni jejich velice zajímavou chutí. - Morušovník bílý
Morušový čaj se léčivě uplatní jako antidiabetikum při cukrovce II. typu, snižuje vysoký krevní tlak a hladinu tuku v krvi. Pomáhá při suchém kašli a onemocnění horních cest dýchacích, při závratích, bolestech hlavy a v krku i při zánětu spojivek. - Josta na cévy i pro hubnutí
V knize Moje léčivé rostliny na zahradě a kolem plotu uvádím pro někoho možná překvapivou informaci o využití listů josty. Podporují trávení a používají se při redukčních dietách ke zrychlení metabolismu a hubnutí. Flavonoidy z plodů josty pomáhají zpevňovat cévy a působí příznivě při léčbě křečových žil. - Zvěšinec zední
U nás téměř neznámému zvěšinci se daří tam, kde jiné byliny nerostou. Nejvíce mu vyhovují staré kamenné zdi. Galén radil přikládat jej zevně proti zánětům a palčivým otokům. - Pitulník neboli urdík
Pitulník žlutý, známější jako žlutá kopřiva nebo hluchavka, případně urdík, roste hojně ve stinných lužních lesích. Uvádím ho v knize Můj bylinkový svět s tipem na ledvinový čaj od švýcarského faráře Johanna Künzleho. - Muchovník – můj tip na vaši zahradu
Muchovník olšolistý je keř, který může být až čtyři metry vysoký. Léčivé jsou nejen plody, ale také listy. Ve formě odvaru se listy užívají při virových problémech se žaludkem a střevy. Ve formě nálevu se listy muchovníku užívají při nespavosti. - Myrobalanové květy v medu
V knize Moje léčivé rostliny na zahradě a kolem plotu, která právě vyšla, najdete slivoň myrobalán. Květy tohoto krásného stromu se používají při výrobě „záchranného prostředku“, tzv. Krizové esence. Budou vám chutnat i v medu. - Kořen černého rybízu
Moje rady v měsíčníku Regenerace se týkají kromě jiného i sběru bylin. V zimním období jich už v přírodě moc není, ale bez zajímavosti není kořen černého rybízu. Odvar z kořene pomáhá hlavně při zánětu jater. - Klasnatka při covidu i kocovině
V červencovém čísle měsíčníku Regenerace píši o klasnatce brvité. Mám vyzkoušeno, že funguje i ve formě lihové tinktury, která se mi osvědčila při virových onemocněních covid a chřipce a napomohla k velmi rychlému uzdravení. - Před bezem klekni
„Před heřmánkem smekni, před bezem klekni,“ praví stará lidová moudrost. Černý bez měli v oblibě všichni naši léčitelé a bylináři. Je možné ho využít téměř celý. Například naklepané listy mají vynikající schopnost vytahovat vodu z kolena. Škála antibiotického a antivirového působení bezu černého je ohromná a ve světě přírodních fytoncidů nevídaná.