Kurkuma do čaje i do medu

Příroda nám toho teď moc nenabízí, a tak se obraťme do kuchyně. V knize Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni doporučujeme s MUDr. Josefem Jonášem kurkumu.

Můžete ji používat čerstvou nebo jako koření získané z uvařeného, usušeného a pak na prášek rozemletého oddenku kurkumovníku dlouhého (Curcuma longa). Je příbuzný zázvoru a roku 2016 napsal časopis Journal of Basic and Clinical Pharmacy, že je možné ji považovat za prostředek, který významně podporuje účinek syntetických antibiotik a zároveň je sám účinným přírodním antibiotikem, působícím proti mikrobům, virům a kvasinkám. Příčinou je látka zvaná kurkumin, která účinně pomáhá v boji proti rakovinným buňkám a je vynikajícím prostředkem při depresi. Jako silný antioxidant zbavuje tělo škodlivých volných radikálů, detoxikuje těžké kovy a chrání játra.

Články Jiřího Kuchaře

• 
  Začínají růst plané česneky
  Česnek z čeledi liliovitých patří snad k nejrozšířenějším a nejstarším léčivým rostlinám na světě. Existuje více druhů a poznáte je podle intenzivního pachu, který způsobuje hlavně allicin. Díky němu účinkuje česnek obecně proti bakteriálním zárodkům rezistentním na penicilin.
• 
  Kurkuma do čaje i do medu
  Kurkuma je účinným přírodním antibiotikem působícím proti mikrobům, virům a kvasinkám.
• 
  Břečťan na revma
  „Břečťan je velice vhodný na obklady při revmatických bolestech, při artritidách. Je vynikající na zevní použití,“ říká Vláďa Vytásek v únorovém čísle měsíčníku Regenerace.
• 
  Zimní čas aloe
  Během roku pomůže šťáva z aloe vaší mikroflóře, kde působí jako prebiotikum. Je proto vynikající do smoothies, kam můžete před rozmixováním nařezat celý oloupaný list.
• 
  Jednoduchý novoroční protivirový čaj Marie Treben
  Zajímavý recept na jednoduchý protivirový čaj jsme získali z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady.
• 
  Protivirový silvestrovský ocet podle Mattioliho
  Autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni uvádějí v kapitole o využití různých druhů octa jeden opravdu zajímavý a jednoduchý. Jeho autorem je italský bylinář Mattioli, který tento ocet zmiňuje na několika místech svého slavného díla Herbář aneb Bylinář. 
• 
  Jmelí v doporučení dvou bylinářů
  Jmelí roste jako parazit na stromech po celý rok a za nejlepší se považuje borovic nebo právě z jabloní. Doporučení litovelského znalce Vládi Vytáska i prvorepublikového bylináře Emanuela Šteffka.
• 
  Šalvěj na zimu
  „Každý velice prospěje svému tělu, když občas vypije šálek čaje šalvějového,“ píše bylinář Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví z roku 1936.
• 
  Ostružinové listí proti parodontóze
  Ostružiník je nezmar, jehož šlahouny mohou dorůst až deseti metrů, a jeho listí je i pod sněhem stále ještě krásně zelené. „Hojí všelijaké poruchy a hnisání v ústech a utvrzuje viklavé zuby.“ Tak poeticky popsal italský bylinář Mattioli to, co dnes většina z nás zná jako zánět dásní.
• 
  Šípky před mrazem
  Plody růže šípkové, lidově také pomeranče severu, jsou stále ještě na keřích. Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví (1936) uvádí: „Plody plané či šípkové růže neměly by scházeti v žádné domácnosti, neboť chovají v sobě tolik dobrých vlastností, že je ani oceniti nedovedeme“.
• 
  Bezové listy jsou ještě zelené
  Podle Vládi Vytáska a receptů v jeho knize Můj bylinkový svět pomáhají čerstvé listy ve formě obkladů při bolestech kloubů a revmatismu. Naklepané a důkladně přiložené dokonce vytahují vodu z kolena.
• 
  Bělotrn kulatohlavý
  Bělotrn kulatohlavý k nám přišel s Napoleonovými vojáky a ze zahrádek, které začátkem podzimu zdobil, se postupně dostal do volné přírody. Nemůžete ho přehlédnout, protože je opravdu krásný.
• 
  Sličná konopice smrduté vůně
  Na okrajích lesů můžete ještě teď najít konopici velkokvětou, zvanou také sličná. Mattioli, který ji nazývá hluchá kopřiva, o ní píše, že uzdravuje všeliké otoky a odstraňuje tvrdé boule a záušnice.
• 
  Jahůdkový julep
  Na keřích už se černají plody bezu černého. Jíst syrové nedoporučujeme, ale v knize Svět přírodních antibiotik uvádíme Mattioliho recept na bezový julep, což je staročeské označení hustého a poměrně krátce vařeného sirupu.
• 
  Léčivá pochoutka pozdního léta
  Ostružiník vznikl podle řecké legendy z krve, kterou bohové prolili v boji s Titány. Na konci léta krásně postupně dozrávají jeho plody. Pro léčebné účely se donedávna užíval jenom list. To se změnilo poté, kdy byly na konci 20. století popsány výjimečně silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech.
• 
  Chmel nepatří jen do piva
  Pazochy neboli chmel otáčivý není dobrý jenom k vaření piva. Chmelové šištice jsou vhodné do antibiotických a antivirotických směsí. Konec srpna je ideální pro sběr a sušení. Se sběrem ale počkejte alespoň tři dny po skončení dešťů.
• 
  Tinktura konce léta z lichořeřišnice
  Lichořeřišnici můžete pěstovat všude, třeba v truhlíku za oknem. Když se o ni budete hezky starat, vyroste vám jako tahle v bavorském Rothenburgu, kde je považována za přírodní antibiotikum budoucnosti.
• 
  Indiánská bylina
  Třapatkovka nachová je severoamerická divoká rostlina, kterou medicínsky využívaly prérijní indiánské kmeny. Dakotové sypali prášek z kořene do ran a intuitivně přitom spoléhali na jeho antibiotické působení a Arapahové si přikládali na rány čerstvé pomačkané listy.