Léčivé houby v terapii a kuchyni
Radomír Socha, Aleš Vít
V knize Dřevní houby jsme o něm napsali, že je nepoživatelný, ale léčivý. Březovník obecný (Piptoporus betulinus) má jedlé nanejvýš velmi mladé a dosud měkké plodnice. Obsahuje celou řadu bioaktivních účinných látek, např. polyporenovou kyselinu A a C, které inhibují růst bakterií Escherichia coli a Mycobacterium phlei, působí proti zánětům a potlačují vznik edémů. Nukleové kyseliny izolované z této houby působí antivirálně a mohou chránit organismus i před letální infekcí viru encefalitidy přenášeného klíšťaty.
V knize Houby z Boží lékárny najdete i ve fotopříběhu tento návod: Plodnice březovníku nakrájejte na tenké plátky. Čerstvé nebo usušené je zalijte 50% ethanolem (v poměru hrst hub na půllitr tekutiny), ponechejte na světlém místě dva týdny vyluhovat a průběžně protřepávejte. Sílu scezeného výluhu příslušně rozřeďte cukerným sirupem, ochuceným např. odvarem z ovoce či koření. Užívejte průběžně po malých dávkách samostatně, nebo jako přídavnou složku do jiných studených i teplých nápojů.
Houby
- Troudnatec
Nádherný troudnatec pásovaný najdete po celý rok na kmenech a větvích živých i odumřelých jehličnatých i listnatých stromů, zejména smrků, borovic, bříz, buků, olší a třešní. Za léčivé účinky horkého vodného výluhu této houby je s velkou pravděpodobností zodpovědný přítomný polysacharid heterogalaktan - Penízovka roste i pod sněhem
Ve volné přírodě rostoucí penízovka sametonohá je vzhledem i dobou výskytu prakticky nezaměnitelná s jakýmkoli jiným druhem houby. Vyplatí se ji sbírat, protože roste i během zimy, kdy se v přírodě už nevyskytují téměř žádné jedlé druhy hub. - Přítel pro každé léto
Pečárka alias žampión je náš klasický houbový průvodce létem a některé druhy najdete v přírodě i v říjnu. Má řadu vědecky prokázaných léčebných účinků. Již v roce 1968 byly u nás zaznamenány případy vyléčení rakoviny kůže. - Z pozoruhodného světa hlív
Hlíva chlupatá je u nás je poměrně vzácná a je uvedena na Červeném seznamu v kategorii ohrožený druh. Hlíva ústřičná obsahuje lovastatin, který patří k jednomu z nejúčinnějších prostředků snižujících hladinu cholesterolu. - Zimní evergreen
Březovník obecný obsahuje celou řadu bioaktivních účinných látek, které inhibují růst bakterií E. Coli, působí proti zánětům a potlačují vznik edémů. - Strmělka mlženka
Strmělka mlženka má antibakteriální, antifungální a antivirové účinky. Roste hojně až do konce listopadu v listnatých a smíšených lesích, ale také v sadech a parcích. - Čirůvka fialová
Krásná a velice užitečná houba čirůvka fialová nabízí celou řadu příznivých účinků na naše zdraví. Vynikající je například k potlačení bakteriální infekce močových cest. - Líha nahloučená
Líha nahloučená roste obvykle v trsech na půdách bohatých na humus. Tato velice chutná houba působí proti kvasinkovým problémům i při atopických dermatitidách. - Ryzec pravý borový
Výhradně pod borovicemi roste ryzec pravý borový, skvělá podzimní houba jejíž výtažky vykazují výrazné působení proti bakteriím a také antifungální účinky. - Opeňka chutná a voní
Opeňka měnlivá je skvělá houba, aromatická a chuťově opravdu vynikající. Rád ji připomínám, protože ji mnoho lidí nesbírá, což je škoda. Roste až do listopadu, na pařezech a padlých kmenech, a má nejen zajímavé antivirové, ale také protirakovinné účinky. - Hlíva ústřičná
Konec ledna je ve světě přírodních antivirotik ve znamení hub. Vynikajícím chutným druhem rostoucím přes zimu je hlíva ústřičná. Její klobouky připomínají barvou i tvarem větší ústřice, od čehož pochází i její druhové jméno. Můžete ji sbírat od prvních mírných mrazíků až do konce února na pařezech a kmenech listnatých stromů, zejména buků, vrb a ořešáků, nejlépe v blízkosti řek. - Houževnatec neboli shiitake
V tradiční medicíně v Japonsku, v Číně a v Koreji se houževnatec jedlý používá k léčbě po tisíce let. Znáte ho pod názvem šiitake. Obsahuje lentinan, který stimuluje tvorbu interferonu, zvyšujícího imunitu buněk vůči virovým onemocněním. - Březovník skutečně roste na bříze
Začíná vrcholné období dřevních hub. Březovník obecný se v Evropě používá už dlouho, jak dokládá objev neolitického člověka z doby 3350 — 3100 př. n. l., nalezeného v ledovci Ötztalských Alp blízko rakousko-italských hranic. Tento „ledový muž Ötzi“ měl u sebe, vedle dalších, i zachovalé plodnice březovníku obecného. - Pýchavka jako antioxidant k večeři
Jednou z opravdu milých hub začátku podzimu je pýchavka obecná. Jak uvádíme v knize Houby z Boží lékárny, můžete ji najít ještě v listopadu, ale právě teď raší na pařezech nádherné mladé plodnice. - Čechratka neprávem přehlížená
Houbařská sezóna běží, ale tuhle houbu nejspíš běžně sbírat nebudete. Jmenuje se běločechratka obrovská a její klobouk může skutečně dorůst až půl metru. Teď jsou plodnice ještě docela malé a vhodné k jídlu. - Přichází čas smržů
Smrž obecný je jednou z typických jarních hub listnatých lesů, jejichž léčebné účinky jsou dobře prozkoumány. Zajímavá je jeho antioxidační aktivita, která je podmíněna přítomností fenolických látek a flavonoidů. - Houbový kroupovec z penízovky
Penízovka sametonohá je houba, která právě teď roste v hojných trsech na pařezech. Má antivirální účinky, obsahuje protein s imunomodulačními účinky a podporuje tvorbu periferních krevních lymfocytů. - Líhovec proti virům
Jestli máte pocit, že vaříte pořád dokola stejná jídla, zkuste pro změnu líhovec moučný. Možná na něj ještě vzácně narazíte někde v bukovém lese, ovšem u nás je líhovec pěstovaným a tržním druhem, a proto bývá k dostání. Někdy se dováží a prodává pod svým japonským jménem shimeji, a sice v bílé nebo v hnědé variantě.