Jiří Janča, Josef A. Zentrich
Nejucelenější herbářové dílo v historii českých zemí s ilustracemi Magdaleny Martínkové přináší v této části byliny zařazené pod písmeny E až K.
Fialce vonné (Viola odorata) se věnuje druhý díl Herbáře léčivých rostlin Jiřího Janči a Josefa Zentricha. Méně známá je bílá odrůda (Viola alba), kterou můžete najít na procházce na kraji lesa na slunných místech. Na rozdíl od fialky vonné nemá hlavní stonek a listy vytvářejí růžici přímo na povrchu půdy.
Někdy se jim říká parmské fialky a až do první světové války byly široce používány jako řezané květiny, protože nádherně voní. Velké plochy se vyskytovaly hlavně v jižní Evropě, ale pěstovaly se také v Německu jako fialky pod sklem. Parmské fialky se používaly také pro parfumerii a cukrářství, ale po zavedení syntetické fialkové vůně se toto použití stalo prakticky bezvýznamným. Dnes se tento druh komerčně pěstuje pouze v malém měřítku v oblasti Toulouse, kde je stále asi deset výrobců.
Moje léčivé rostliny polí, luk a strání
Vláďa Vytásek
V knize moje léčivé rostliny polí, luk a strání najdete pestrou paletu „koření od Boha stvořenýho“, jak zní lidový popěvek. Rozkvetlá louka, okraje polí i divoce porostlé meze jsou nejen krásné, ale také velice užitečné. Lékař léčí, ale pestrá příroda uzdravuje, a tak na nás léčivě může působit nejen čaj z nasbíraných bylinek, jimiž si můžeme pomáhat po celý rok.
→ Prolistujte si knihu
Podle bylináře Vládi Vytáska má violka bílá stejné léčivé účinky jako známější fialová odrůda. Je ovšem vzácnější, a proto je ideální z ní vyrobit homeopatikum. Používá se celá čerstvá kvetoucí rostlina i s kořenem. Sbírá se nejlépe kolem desáté hodiny dopoledne a zpracovává s použitím lihu 90 %. Celý postup výroby homeopatika najdete v Herbáři léčivých rostlin 2. Hlavní indikací podle Jiřího Janči jsou záněty dýchacích cest, nemoci očí, uší a revmatismus.
Jiří Kuchař
Božská bylina
Květ fialky byl oblíbený ve starověkém Řecku a stal se symbolem Athén. Zajímavou postavou řecké mytologie je Iamus, syn Apollóna a nymfy Evadne. Ta ho po narození opustila a nechala ležet v arkadské divočině na lůžku z fialek, kde ho hadi krmili medem.
Očista dýchacích cest
Fialka pro chuť i zdraví
Fialkové bonbony byly oblíbenou pochoutkou našich prababiček, ale znali je už v antice na začátku letopočtu. Tato krásná rostlina dnes v přírodě velice ubývá, a když na ni narazíte, chovejte se k ní opravdu šetrně.
Takhle krásně bude fialka vypadat ještě týden, a tak přejeme nejen pevné zdraví, ale i dobrou chuť.
Radka Svatošová
Léčivé fialky ve sladkých receptech
Fialky využijte je nejen jako lék na dýchací cesty, ale také jako chutné zpestření sladkých moučníků. Jedlé jsou květy všech fialek i jejich mladé zelené lístky. Na ozdobu sladkých pokrmů můžete stejně tak použít i pestré květy macešek.
Vláďa Vytásek
Violka vonná jako posel jara
Nádherná bylinka, známější pod názvem fialka, je jedním z prvních poslů jara. Kvete většinou až v dubnu, ale letos začala už koncem března. Najdete ji na vlhčích místech, v polostínu při okrajích lesů a v příkopech.
Články Jiřího Kuchaře
- Protivirový silvestrovský ocet podle Mattioliho
Autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni uvádějí v kapitole o využití různých druhů octa jeden opravdu zajímavý a jednoduchý. Jeho autorem je italský bylinář Mattioli, který tento ocet zmiňuje na několika místech svého slavného díla Herbář aneb Bylinář. - Diviznové listy
Německý bylinář 16. století Otto Brunfels doporučoval využití listů divizny velkokvěté. Denní dávku představují 1–2 čajové lžičky nadrobno natrhaných čerstvých listů na šálek vroucí vody. - Jedlé kaštany
S MUDr. Josefem Jonášem se v knize Tvoje strava je tvůj osud věnujeme také kaštanové mouce. Je přirozeně bezlepková, působí jako antioxidant a je zdrojem vitaminu C. Díky nízkému obsahu tuku a vysokému podílu vlákniny se hodí při snižování nadváhy. - Chmelové šištice pro lepší spánek
Rád listuji starými osvědčenými knihami. Patří mezi ně i Rady bylináře Pavla od mého přítele Pavla Váni. Narazil jsem v ní na chmel otáčivý a druhý den ho uviděl u vzdálených sousedů na plotu. Bylinář Pavel doporučuje nacpat polštářek chmelovými šišticemi, protože přispívají ke klidnému spánku. - Divoké máky na polích
Od první světové války se používá vlčí nebo také polní mák jako symbol vzpomínky na padlé vojáky. V tradiční lidové medicíně se používal při dně a bolestech. Z okvětních lístků se vyráběl sirup, který se podával dětem na spaní. - Pohádkový jahodník pro krásu
Jahodník obecný, známý jako lesní jahoda, jedli podle archeologických vykopávek už lidé z doby kamenné. Jak uvádějí autoři Herbáře léčivých rostlin, mohou jahody, pokud na ně na ně nejsme alergičtí, podpořit i naši krásu. - Heřmánek pro zlepšení střevní mikroflory
Heřmánek působí proti bakteriálním toxinům a je účinný i proti streptokokům a stafylokokům. Dobré uplatnění má i při kožních problémech. Je vhodný pro výplachy a kloktadla, k léčení zánětů úst a dásní. - Eukalyptus. Příjemný domácí pomocník
„Když jsem trpěl rýmou, nechal jsem postavit na kamna kastrol s vodou a nakapat do něj trochu oleje z listů tohoto božského stromu,“ pochvaloval si kapitán James Cook eukalyptový olej. - Zvěšinec jako zdroj vitaminu C
Zvěšinec zední většina lidí nezná a na kamenných zdech často ani nevnímá. V jižní Evropě se někdy používá jako salátová zelenina. Je bohatý na vitamin C a ve starém Římě se s ním léčily svrab a kurděje. Ve Francii je tradiční součástí jarních kúr. - Bílé fialky
Podle bylináře Vládi Vytáska má violka bílá stejné léčivé účinky jako známější fialová odrůda. Můžete ji najít na procházce na kraji lesa na slunných místech. Hlavní indikací podle Jiřího Janči jsou záněty dýchacích cest, nemoci očí, uší a revmatismus. - Božská bylina
Květ fialky byl oblíbený ve starověkém Řecku a stal se symbolem Athén. Zajímavou postavou řecké mytologie je Iamus, syn Apollóna a nymfy Evadne. Ta ho po narození opustila a nechala ležet v arkadské divočině na lůžku z fialek, kde ho hadi krmili medem. - Sušené jehnědy bylináře Pavla
Pavel Váňa si na svých pošťáckých cestách autem v okolí Nového Bydžova všímal nejen léčivých bylin, ale i stromů a keřů. Od svojí matky, která pocházela ze Sudet, kde hojně roste líska, znal německý recept. Její jehnědy jsou, podobně jako vrbové, atraktivní nejen pro lidi, ale také pro mnoho druhů hmyzu. - Překvapení jménem wasabi
Loňské doporučení MUDr. Josefa Jonáše jsem si vzal k srdci a vysadil japonský křen. Dokud listy rostly, příležitostně jsem je pojídal a přidával do salátů, kde jsem ocenil jeho štiplavou chuť. Koncem léta jeho oddenky zvadly a já se s ním tiše rozloučil. Teď v březnu mě ale čekalo milé překvapení, protože na záhonu začaly rašit jeho listy. - Jednoduchý novoroční protivirový čaj Marie Treben
Zajímavý recept na jednoduchý protivirový čaj jsme získali z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady. - Růže na zimu
Růže byla zasvěcena Venuši, římské bohyni lásky, a byla spojována i s jejím synem Amorem, u Řeků s Erótem. V keltské lidové legendě byl putující, křičící duch umlčen tím, že mu byla při každém novoluní předložena divoká růže. - Netřesk proti plísním i zvonění v uších
Netřesk střešní, někdy také zední, byl od antiky považován za ochránce před bouřkami a z tohoto důvodu se pěstoval na střechách domů. Jeho šťáva vám pomůže při nedoslýchavosti, ušním zánětu nebo při zvonění v uchu. - Pelyňkové požehnání
Ať už jde o pelyněk pravý, pelyněk černobýl, či pelyněk pontický, obsah léčivých látek předurčuje každý z uvedených druhů rozsáhlého rodu Artemisia do skupiny přírodních antivirotik. - Zplanělá dobromysl
Když nám na zahradě zplaněla dobromysl, rozhodl jsem se ji využít jako koření i léčivou bylinu a udělat si bulharský tarator, který s MUDr. Josefem Jonášem popisujeme v knize Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni. Příprava je velmi jednoduchá.