Jiří Janča, Josef A. Zentrich
Nejucelenější herbářové dílo v historii českých zemí s ilustracemi Magdaleny Martínkové přináší v této části byliny zařazené pod písmeny L až P.
Do Evropy přišla první lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) roku 1648 z pralesní oblasti horní Amazonie. Dovezli ji mniši z řádu kapucínů a ve starší české literatuře narazíte na lidová jména kapucínka nebo kapucínská řeřicha, případně řeřišnice. Můžete ji pěstovat všude, třeba v truhlíku za oknem. Když se o ni budete hezky starat, vyroste vám jako tahle v bavorském Rothenburgu. V Německu je velice oblíbená, v roce 2013 tam byla vyhlášena léčivou bylinou roku a byla označena za přírodní antibiotikum budoucnosti.
Můžete z ní použít všechno, co utrhnete nad zemí. Glukosidy a glykosinát se z ní začnou v těle uvolňovat nejpozději do dvou až tří hodin po požití a maximum účinku nastává do dvanácti hodin.
Díky poměrně širokému spektru účinků má lichořeřišnice větší také několik kontraindikací. Nesmí se užívat při žaludečních vředech, střevních zánětech a podrážděných ledvinách. Nedoporučuje se pro děti do šesti let. Její užívání je omezeno na dobu šesti týdnů a po nich je třeba udělat alespoň měsíční, lépe dvouměsíční přestávku. Přílišná konzumace může snižovat plodnost.
Hlavní účinek lichořeřišnice spočívá v urogenitální oblasti, kde díky uvedeným látkám působí bakteriostaticky. Německá literatura zmiňuje i použití při oxalátových ledvinových kamenech. Uvádí se, že působí proti většině kmenů bakterií Streptococcus nebo Staphylococcus, kteří jsou častými původci zánětlivých onemocnění močových cest a ledvin.
Tinktura z lichořeřišnice se podle autorů Herbáře léčivých rostlin připraví z půl litru šedesátiprocentního lihu a 50 gramů sušených semen, která se na bylině po odkvětu právě v této době objevují. Na stinném místě se nechá čtyři týdny louhovat, potom se přecedí a naředí na poloviční koncentraci. Užívá se obecně v množství 10 kapek dvakrát až třikrát denně.
Články Jiřího Kuchaře
- Netřesk proti plísním i zvonění v uších
Netřesk střešní, někdy také zední, byl od antiky považován za ochránce před bouřkami a z tohoto důvodu se pěstoval na střechách domů. Jeho šťáva vám pomůže při nedoslýchavosti, ušním zánětu nebo při zvonění v uchu. - Pelyňkové požehnání
Ať už jde o pelyněk pravý, pelyněk černobýl, či pelyněk pontický, obsah léčivých látek předurčuje každý z uvedených druhů rozsáhlého rodu Artemisia do skupiny přírodních antivirotik. - Zplanělá dobromysl
Když nám na zahradě zplaněla dobromysl, rozhodl jsem se ji využít jako koření i léčivou bylinu a udělat si bulharský tarator, který s MUDr. Josefem Jonášem popisujeme v knize Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni. Příprava je velmi jednoduchá. - Třezalka proti běhavce
Třezalku tečkovanou najdete na okrajích koňských výběhů, v příkopech i na loukách, kde vytváří nádherné žluté ostrovy. Italský bylinář Mattioli, který jí říkal červený zvoneček, popisuje jednoduchý recept proti průjmu. - Chmel ve smoothies
Chmelu otáčivému se říká zelené zlato. Bylinář Vláďa Vytásek píše, že mladé výhonky chmele, lidově také pazoušky, se dodnes někdy užívají jako zelenina, které se říká chmelový chřest. Z výhonků se připravují polévky, omelety, ale mohou se i nakládat. - Křídlatka začíná růst
Oddenky křídlatky využívá tradiční asijské léčitelství na špatně se hojící rány a proti rakovině žaludku a tlustého střeva. V prodeji jsou i u nás výtažky z křídlatky a za její nejvýznamnější látku se označuje resveratrol. - Prvosenka podle Mattioliho
V českém překladu díla italského bylináře Mattioliho se prvosenka jarní jmenuje bílá bukvice. „Bílá bukvice, latinsky zvaná Primula veris, hned brzy zjara vychází a kvete,“ píše Mattioli a radí: „Drobné listíčko, jakmile vyráží, užívají rádi v salátu a vařený kořen dává se proti kamenu v ledvinách a měchýři.“ - Sakuraba kukiča
Zelený čaj a jeho léčivé účinky popsali Jiří Janča a Josef Zentrich v Herbáři léčivých rostlin. Píší, že listy čajovníku obsahují velké množství tříslovin a také soubor alkaloidů, kterým se říká tein. Má příznivý vliv na cévy a působí jako přírodní antibiotikum. - Bílý čaj
Nedávno jsem objevil druh čaje, který jsem neznal. Bílý čaj ya bao, zabalené výhonky, je unikátní čaj z provincie Yunnan. Jsou to přírodně vytvarované zámotky divokých čajovníků, které po zmlazovacím řezu raší přímo z větví a po sklizni vytvoří zajímavý tvar. - Cist na zimu
V přírodě už v této době příliš mnoho prostředků nenajdete, a proto je čas obrátit pozornost k sušeným bylinám. Jednou z nich je cist šedavý, známý i jako růže skalní, který má trojnásobně vyšší antioxidační účinky než zelený čaj. - Jednoduchý novoroční protivirový čaj Marie Treben
Zajímavý recept na jednoduchý protivirový čaj jsme získali z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady. - Lískové oříšky také proti kašli
Autoři Herbáře léčivých rostlin se zaměřují především na využití listu a kůry lísky obecné a lískové ořechy považují za nutriční doplněk, protože jsou bohaté na bílkoviny a nenasycené tuky. Italský bylinář Mattioli věnuje lískovým ořechům celou kapitolu ve svém herbáři a uvádí několik užitečných rad, jak je využít. - Ricin na kůži
Ricínový olej se získává skočce obecného. Má zajímavé lidové názvy, mezi které patří i Jonášovo stínidlo nebo psí blecha. V knize Přírodní antivirotika a antibiotika v kuchyni doporučujeme tento olej na akné, svědivou kůži, místa se suchou pokožkou, bradavice a menší vyrážky. - Paprika v léčbě
Paprika pochází z tropické Ameriky a kdysi se jí říkalo indiánský pepř nebo také pepřika. Obsahuje alkaloidy a fytoncidně působící směs saponinů, silice a organické kyseliny. Paprika také zlepšuje periferní cirkulaci krve. - Jiaogulan
Gynostema pětilistá čili jiaogulan roste v mém skleníku už deset let. Kdysi jsem koupil jednu sazeničku v Norimberku na Hauptmarktu, kde ji prodávali pod názvem rostlina stoletých. Jiaogulan patří mezi významná antivirotika, má vynikající účinky na oběhovou soustavu a působí jako prevence proti rakovině. - Švestkové listí
Švestka domácí roste v jižní Evropě od dob Římské říše a u nás od vlády Karla IV., který ji sem dovezl poprvé a po němž se jí lidově říká karlata. Pavel Váňa ve svých Radách bylináře Pavla upozorňuje na využití švestkových listů při zánětech v hrdle. - Artyčoky pomohou játrům
Artyčoky chválil a jako léčebný prostředek doporučoval už Mattioli. Svým játrům můžete ulevit tak, že si budete artyčok připravovat zatepla jako lahůdku, naložíte ho nebo si z něj vyrobíte homeopatikum. Na některých trzích můžete v současné době vidět i květ artyčoku, který je opravu nádherný. - Zlatavý čaj z hluchavky
Když utrhnete květy hluchavky bílé, můžete z jejich konců vysát sladký nektar. Na konci léta ho bude dost. Také z nich připravíte čaj nádherné zlatavé barvy a jemné, nevtíravé chuti, jak ho popisují Jiří Janča a Josef Zentrich v Herbáři léčivých rostlin.