Ještě Karel Václav Rais používal název salisburyje, protože jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) proslavil anglický zahradník, botanik a malíř Richard Anthony Salisbury. Slavná byla v 19. století i báseň J. W. Goetha z roku 1815 nazvaná podle jeho latinského názvu. Slovo biloba přitom spojuje latinská slova bis, dva, a lobos, lalok.
Strom pochází až z prvohor a do Evropy přišel z buddhistických zemí Číny a Japonska, kde jej vysazovali v klášterech. Proto se mu říkalo chrámový strom.
Vláďa Vytásek
Knihu napsal známý bylinář s přáním, aby ti z vás, kteří chtějí poznat svět bylin a jejich léčivých vlastností, získali do začátku svého bádání co nejvíc znalostí, které vám otevřou další cestu. V bylinkovém světě najdete velké množství pomocníků, protože rostliny jsou naši přátelé. Autor učí vnímat bylinky a snaží se, aby si lidé recepty vytvářeli podle vlastní intuice a příliš je nekopírovali. Každý je totiž jedinečná bytost.
Obsahuje terpeny a flavonoidy, které patří do skupiny látek s antivirovými účinky. Vyrábí se z něj tinktura, jejíž výrobu popisuji v knize Můj bylinkový svět. S její výrobou si ale pospěšte, protože listy brzy začnou žloutnout. Nejvíc obsahových látek sice má jinan začátkem léta, ale ani teď není pozdě. Pokud si děláte bavorský výluh zastudena, přidejte do bylinné směsi i jinan. Je považován za významné geriatrikum a v tradiční čínské medicíně se používá při tlumení příznaků senility.
Články Vládi Vytáska
- Klasnatka při covidu i kocovině
V červencovém čísle měsíčníku Regenerace píši o klasnatce brvité. Mám vyzkoušeno, že funguje i ve formě lihové tinktury, která se mi osvědčila při virových onemocněních covid a chřipce a napomohla k velmi rychlému uzdravení. - Před bezem klekni
„Před heřmánkem smekni, před bezem klekni,“ praví stará lidová moudrost. Černý bez měli v oblibě všichni naši léčitelé a bylináři. Je možné ho využít téměř celý. Například naklepané listy mají vynikající schopnost vytahovat vodu z kolena. Škála antibiotického a antivirového působení bezu černého je ohromná a ve světě přírodních fytoncidů nevídaná. - Borůvka kanadská právě kvete
Nektar borůvky kanadské velmi chutná i čmelákům. Plody obsahují lehce stravitelné cukry, což už za pár týdnů poznáte podle příjemné chuti, také vlákninu, draslík, který je důležitý pro antivirotickou prevenci, a řadu vitaminů. - Česnek ořešec
Česnek z čeledi liliovitých patří snad k nejrozšířenějším a přitom nejstarším léčivým rostlinám na světě. Byl nalezen v jeskyních, obydlených už v neolitu a zmiňuje ho i Erbesův papyrus. - Violka vonná jako posel jara
Nádherná bylinka, známější pod názvem fialka, je jedním z prvních poslů jara. Kvete většinou až v dubnu, ale letos začala už koncem března. Najdete ji na vlhčích místech, v polostínu při okrajích lesů a v příkopech. - Jelení jazyk celolistý
Velice zajímavá vytrvalá rostlina jelení jazyk se v hildegardovské medicíně jmenuje Zungenfarn, jazykové kapradí. U nás se vyskytuje vzácně, je chráněná, a proto ji ode mě berte jako tip na domácí pěstování. - Saturejka zahradní
Saturejku zahradní, lidově také číbr neboli oslí pepř, touto dobou rád připomínám, protože je to jedna z mála bylin, které venku krásně přežívají jakoukoli zimu. V současné době se nám hodí tím, že dezinfikuje dýchací cesty a ulevuje při průduškovém astmatu. - Šalvěj poslouží i pod sněhem
Šalvěj má velmi široké léčebné použití. Ve formě studeného nálevu působí proti různým bakteriím, plísním a virům, užívá se při léčbě nachlazení, bolestech v krku, nemocech ledvin a gynekologických zánětech, ale i při pásovém oparu. - Jinan neboli ginkgo
Ještě Karel Václav Rais používal název salisburyje, protože jinan dvoulaločný proslavil anglický zahradník, botanik a malíř Richard Anthony Salisbury. Strom pochází až z prvohor a do Evropy přišel z buddhistických zemí Číny a Japonska, kde jej vysazovali v klášterech. - Konopice velkokvětá neboli sličná
Na polích je považována za plevel, ale na stráních je nádhernou ozdobou. Konopice velkokvětá, známá jako konopice sličná, lidově horská kopřiva, je jedna z několika bylin rozsáhlého rodu, která je nejenom krásná, ale i léčivá. Pochází ze střední Evropy a Sibiře a oceníte ji hlavně při problémech s krví. - Klanopraška – vynikající adaptogen
Klanopraška čínská pochází z jihovýchodní Asie a daří se jí i u nás, protože snáší silné mrazy. V zemích Dálného východu je běžnou součástí lidového léčitelství a patří mezi padesát základních bylin tradiční čínské medicíny. - Vachta trojlistá
V mokřadech a na vlhkých stanovištích najdete vachtu trojlistou, jednu z velice zajímavých a výrazných bylin. Čínská medicína ji považovala za jednu z bylin přinášejících dobrý spánek. - Chrastavec pro kůži
Chrastavec rolní (Knautia arvensis) najdete po celé České republice až do výšky 1500 metrů. Od středověku byl používán k léčbě svrabů a mnoha dalších onemocnění kůže, včetně… - Jahodník do směsí
Listy lesních jahod (pozor, nikoli zahradních) se výborně hodí do bylinných směsí, které mají antivirotické a antibiotické účinky. Pomáhá při zánětech střev a močových cest a hlavně celkově při látkové výměně. - Nápoj z jarních jedlových výhonků
Jehličí jedle bělokoré obsahuje kromě jiných látek rutin, který působí jako antioxidant a zesiluje účinek vitaminu C z citronové šťávy. Významný je také flavonoid myricetin. Působí jako protizánětlivý antioxidant a je hlavním nositelem přírodních antibiotických vlastností jehličí. - Vlaštovičník – bylina římských legionářů
První bylina, kterou římské legie vysazovaly na obsazených územích kolem pevností, byl vlaštovičník větší. Jméno mu dal Plinius, který si všimnul, že vlaštovky vkládaly svým mláďatům čerstvou šťávu do očí, aby lépe viděla.