Roku 1648 dovezli lichořeřišnici větší (Tropaeolum majus) mniši do Evropy z tropických oblastí Jižní Ameriky. Jak píši v knize Můj bylinkový svět, ještě v 18. století byla považována za skvělý zdroj vitaminu C, než ji vystřídaly citrusy. Vyplatí se ji pěstovat kdekoli, doma v květináči i za oknem nebo na záhoncích a takřka jihoamerických parametrů dosáhnete při pěstování ve skleníku.
Tato nádherná rostlina, kterou můžete konzumovat celou, vylučuje účinné látky v našem organismu skoro dvacet hodin, především močí a částečně i plícemi. Vylučování začíná už dvě hodiny po požití a bylina přitom čistí nejen močové cesty, ale také plíce, což je v dnešní době velice důležité. Hlavními nositeli antibiotických vlastností jsou glykosid glukotropeolin a benzylisothiokyanát a po šestitýdenním užívání byste měli udělat měsíční přestávku.
Největší antibiotickou aktivitu vykazují čerstvé listy. Můžete je vložit mezi dva krajíčky chleba a tuk v másle zlepší vstřebávání cenných látek a usnadní její trávení. V knize uvádím i návod na jednoduchou tinkturu.
Denní dávka čerstvé rostliny by neměla překročit 60 gramů a těhotné a kojící ženy, stejně děti do šesti let, by si jí měly odpustit. Nesmí se užívat ani při žaludečních vředech, střevních zánětech a akutně podrážděných ledvinách.
Články Vládi Vytáska
Články Vládi Vytáska
- Nenápadný ptačinecJako náplast pokrývá ptačinec zjizvenou zemi a pomáhá jí léčit se. Ptačinec prostřední, zvaný někdy také ptačinec žabinec, čistí zahleněné průdušky, léčí cysty, uklidňuje kožní podráždění, svědění, ekzémy, léčí záněty očí, modřiny, bolavá místa a hemoroidy.
- Plody hlohu vás ochráníHlohové větvičky s plody můžete nyní použít tak, jak to dělali staří Římané a Slované, kteří věšeli větvičky nade dveře, aby chránili obydlí a chlévy před škodlivými duchy a před neštěstím. Podle keltských pověstí člověk, který usne u hlohového keře, nezestárne ani o minutu a po probuzení získá novou osvěžující energii.
- Šafránová podzimní radostŠafrán pravý mám již druhým rokem z Markvartic. V loňském roce nekvetl, měl mnoho cibulek v trsu, a teprve letos po jejich rozdělení mi rozkvetl. Pěstuji ho v květináči, který po odkvětu schovám pod střechu do sucha, aby cibulky přes zimu neuhnily.
- Ibišek není jen krásnýPochází z Číny, ale dnes je ibišek syrský, známý jako šaronská nebo čínská růže, květinou Jižní Koreje. Na Korejském poloostrově ho pěstují přes dva tisíce let a je dokonce zmíněn v jihokorejské národní hymně. Listy a květy, které existují ve více než šesti stech barevných odstínech, se konzumují syrové nebo vařené.
- Fenomén blýskavých květů lichořeřišniceLichořeřišnice větší likviduje v žaludku Helicobacter pylori a v ledvinách a močovém měchýři přemnoženou Escherichia coli, která způsobuje nepříjemné záněty, a ve střevech ničí salmonely.
- Hluchavka na spáleniny i hemoroidyAbatyše Hildegarda z Bingenu jí nazývala včelím douškem a anglická bylinářka Sophie Emma Magdalene Grieve o ní říkala, že „destilace květů rozveselí srdce, zbarví obličej a oživí životní duchy“.
- Vrba není jen na pomlázkyVrba je jednou z rostlin, které měnily svět, protože právě díky ní byl objeven acylpyrin. Sbírá se časně na jaře, v březnu a dubnu. Pomáhá při nachlazení a chřipkách. Je prospěšná při různých neuralgiích, i při zánětu trojklaného nervu, migrénách z chladu, při revmatismu a artritidě, silném průjmu, zvracení a střídavých horečkách.
- Divizna duchovního vzestupuZ divizny velkokvěté se léčivě využívají jenom květy. Římští legionáři používali dlouhé lodyhy jako pochodně nebo je namáčeli do vosku a zapalovali při slavnostech a pohřbech. Z této tradice pochází náš lidový název čarodějnická svíce nebo louč. Ze suchých stvolů divizny si je můžete vyrobit také a během zimních večerů rozjímat při jejich nevšední vůni.
- Malinové listí podle MattiolihoMaliny jsou plodem ostružiníku maliníku a jedním z mých oblíbených druhů ovoce. Čas malin pomalu odeznívá a na keřích můžete už jen výjimečně vidět krásně zralé plody. Zato jsou na nich sytě zelené malinové listy, pro které má Mattioli velice zajímavé doporučení.
- Afroditino kydónijské jablko do kuchyněKdouloň obecná, kydónyjské jablko nebo také kutnový strom, rostla v posvátném sadu bohyně Afrodité. Kdoule mají vysoký obsah flavonoidů, a proto vykazují velkou antioxidační aktivitu. Jestli se k těmto sympatickým plodům dostanete, nabízím i recept na kdoulové želé.
- Ještě je čas nasbírat březové listíSběr listů břízy bělokoré se doporučuje v dubnu, kdy jsou listy mladé a čerstvé, ale můžete je trhat i na začátku podzimu, dokud nezačnou příliš žloutnout. Ve formě nálevu léčí nemoci ledvin, močového měchýře, revmatismus a vynikající jsou i při otocích nohou.
- Léčivé hálkyNa šípkových keřích nebo na jiných planých růžích můžete spatřit nápadně chlupaté kulovité útvary, kterým se říká hálky. Mají celou řadu léčivých účinků. Působí jako velmi silné antibiotikum, pomáhají při horečkách, při léčbě chřipky a viróz.
- Pupalka dvouletá do salátuNádherně kvetoucí pupalka dvouletá je známá pro olej ze semen. V kuchyni můžete využít i její krásné listy do salátů nebo si s nimi ozdobit chléb s máslem. Budete překvapeni jejich velice zajímavou chutí.
- Morušovník bílýMorušový čaj se léčivě uplatní jako antidiabetikum při cukrovce II. typu, snižuje vysoký krevní tlak a hladinu tuku v krvi. Pomáhá při suchém kašli a onemocnění horních cest dýchacích, při závratích, bolestech hlavy a v krku i při zánětu spojivek.
- Josta na cévy i pro hubnutíV knize Moje léčivé rostliny na zahradě a kolem plotu uvádím pro někoho možná překvapivou informaci o využití listů josty. Podporují trávení a používají se při redukčních dietách ke zrychlení metabolismu a hubnutí. Flavonoidy z plodů josty pomáhají zpevňovat cévy a působí příznivě při léčbě křečových žil.
- Zvěšinec zedníU nás téměř neznámému zvěšinci se daří tam, kde jiné byliny nerostou. Nejvíce mu vyhovují staré kamenné zdi. Galén radil přikládat jej zevně proti zánětům a palčivým otokům.