Rubriky
Osobnosti

Georg Moritz Ebers

Když koupil v roce 1873 v Luxoru papyrus, svitek dlouhý 2023 centimetrů, se 108 hustě popsanými odstavci, každý po 20 až 22 znacích, nebylo to v té době nic výjimečného. Bylo mu šestatřicet a za sebou měl speciální studium egyptologie, kterou tehdy změnilo Champollionovo rozluštění systému egyptského písma, publikované v roce 1822. Roku 1865 se Georg Moritz Ebers stal docentem egyptského jazyka a starožitností v Jeně, roku 1868 profesorem a v roce 1870 byl jmenován profesorem v těchto oborech v Lipsku. Když se ke koupi papyru rozhodl, nevěděl, že už před ním ho měl v rukou jiný významný znalec Egypta, americký obchodník a sběratel Edwin Smith, po němž se také jmenuje jeden lékařský papyrus. Jenže se mu „nezdál“, a tak ho odmítl.

Ebers, který neměl ponětí, že něco takového ve starém Egyptě vůbec existovalo, se ponořil do textu starodávného svitku a zvolna tuhnul, když četl: „Tady začíná kniha léčení všech částí lidského těla, počínaje…“ Od fascinujících slov manuskriptu se nemohl odtrhnout. Na druhé straně papyru bylo podle datovaných zápisků možné zjistit, že byl vytvořený nejdřív po roce 1585 př. n. l. Do potemnělých spících hlubin do té doby tajemstvím opředené sféry znalostí starých Egypťanů začaly pomalu, ale jistě pronikat první paprsky poznání.

V roce 1875 vydal knihu Papyros Ebers: Das Hermetische Buch über die Arzneimittel der alten Ägypter in hieratischer Schrift  (Papyrus Ebers: Hermetická kniha o léčivých Egypťanech v písmu hieratickém). Píše v ní, že staří Egypťané museli vědět o existenci organických sloučenin získávaných z rostlin působících proti mikrobům. Byly odhaleny až v roce 1928 a ruský biochemik Boris Petrovič Tokin jim dal název fytoncidy.

Autoři knihy Svět přírodních antibiotik uvádějí, že jednou z významných rostlin v Ebersově papyru byl například česnek.

Georg Moritz Ebers (1837 – 1898) studoval v Göttingenu judikaturu a v Berlíně orientální jazyky a archeologii. Egypt si zamiloval a žil myšlenkou, oživit jeho tradici pomocí historických románů. V roce 1867 podnikl do země první dvě vědecké cesty a publikoval významné literární dílo Ägypten und die Bücher Moses (Egypt a Mojžíšovy knihy). Jeho pětadvacetisvazkové souborné dílo, které je u nás takřka neznámé, vycházelo ve Stuttgartu v letech 1893–1895. Legendární papyrus, který pod jeho jménem vešel do dějin, je dnes uložen v knihovně Univerzität Leipzig.

Sdílejte článek na: