Bez černý anebo Boží dar

Konečně začal kvést černý bez. Autoři knihy Svět přírodních antibiotik píší, že bezem se v antice léčilo skoro všechno, včetně kousnutí vzteklými zvířaty. Znala ho ájurvéda, tradiční čínská medicína i evropské a americké léčitelství. Důvodem je neobyčejně vysoké množství látek s řadou antibiotických účinků, které tato rostlina obsahuje.

Čerstvé bezové květy můžete využít jako bavorský nálev zastudena, udělat si z něj klasický nálev nebo se může stát součásti antibiotické sklenice, kterou popisují autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni.

Jeden z lidových názvů bezu černého (Sambucus nigra) vypovídá za vše – Boží dar. Dioscorides v 1. století doporučoval žvýkat jeho kúru při bolestech zubů. Čaj z květů je účinným prostředkem při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti a nedostatečné činnosti žlučníku, ekzémech a zánětech různého původu. Můžete ho připravit z čerstvých právě rozvitých květů, anebo si je nasušit do zásoby. Skvělou prevenci virových onemocnění dýchacích cest nabízí limonáda z lehce zkvašených bezových květů.

Skvělý recept na šumavské kosmatice

• 500 ml mléka
• 4 větší květenství bezu
• 2 vejce
• 20 g droždí
• 400 g hladké mouky
• olej na smažení
• špetka třtinového cukru

Ve vlažném mléce rozkvedláme sůl, cukr, mouku, rozdrobené droždí a vejce tak, aby vzniklo hladké hustší těstíčko. Potom do něho zamícháme nadrobno nastříhané květy bezu i s menšími stopkami, větší stopky odstraníme. Těstíčko necháme stát přikryté utěrkou na teplém místě, dokud kynutím nezdvojnásobí svůj objem. Vykynuté těsto lehce promícháme a naléváme do vymaštěných jamek lívanečníku. Smažíme dozlatova po obou stranách.

Podáváme se zeleninovými saláty nebo se špenátem. Můžete vyzkoušet i sladkou variantu. Mimochodem: víte, že kosmatý znamenalo v češtině Karla Václava Raise zarostlý?

Články Jiřího Kuchaře

• 
  Divoké máky na polích
  Od první světové války se používá vlčí nebo také polní mák jako symbol vzpomínky na padlé vojáky. V tradiční lidové medicíně se používal při dně a bolestech. Z okvětních lístků se vyráběl sirup, který se podával dětem na spaní.
• 
  Pohádkový jahodník pro krásu
  Jahodník obecný, známý jako lesní jahoda, jedli podle archeologických vykopávek už lidé z doby kamenné. Jak uvádějí autoři Herbáře léčivých rostlin, mohou jahody, pokud na ně na ně nejsme alergičtí, podpořit i naši krásu.
• 
  Heřmánek pro zlepšení střevní mikroflory
  Heřmánek působí proti bakteriálním toxinům a je účinný i proti streptokokům a stafylokokům. Dobré uplatnění má i při kožních problémech. Je vhodný pro výplachy a kloktadla, k léčení zánětů úst a dásní.
• 
  Eukalyptus. Příjemný domácí pomocník
  „Když jsem trpěl rýmou, nechal jsem postavit na kamna kastrol s vodou a nakapat do něj trochu oleje z listů tohoto božského stromu,“ pochvaloval si kapitán James Cook eukalyptový olej.
• 
  Zvěšinec jako zdroj vitaminu C
  Zvěšinec zední většina lidí nezná a na kamenných zdech často ani nevnímá. V jižní Evropě se někdy používá jako salátová zelenina. Je bohatý na vitamin C a ve starém Římě se s ním léčily svrab a kurděje. Ve Francii je tradiční součástí jarních kúr.
• 
  Bílé fialky
  Podle bylináře Vládi Vytáska má violka bílá stejné léčivé účinky jako známější fialová odrůda. Můžete ji najít na procházce na kraji lesa na slunných místech. Hlavní indikací podle Jiřího Janči jsou záněty dýchacích cest, nemoci očí, uší a revmatismus.
• 
  Božská bylina
  Květ fialky byl oblíbený ve starověkém Řecku a stal se symbolem Athén. Zajímavou postavou řecké mytologie je Iamus, syn Apollóna a nymfy Evadne. Ta ho po narození opustila a nechala ležet v arkadské divočině na lůžku z fialek, kde ho hadi krmili medem.
• 
  Sušené jehnědy bylináře Pavla
  Pavel Váňa si na svých pošťáckých cestách autem v okolí Nového Bydžova všímal nejen léčivých bylin, ale i stromů a keřů. Od svojí matky, která pocházela ze Sudet, kde hojně roste líska, znal německý recept. Její jehnědy jsou, podobně jako vrbové, atraktivní nejen pro lidi, ale také pro mnoho druhů hmyzu.
• 
  Překvapení jménem wasabi
  Loňské doporučení MUDr. Josefa Jonáše jsem si vzal k srdci a vysadil japonský křen. Dokud listy rostly, příležitostně jsem je pojídal a přidával do salátů, kde jsem ocenil jeho štiplavou chuť. Koncem léta jeho oddenky zvadly a já se s ním tiše rozloučil. Teď v březnu mě ale čekalo milé překvapení, protože na záhonu začaly rašit jeho listy.
• 
  Jednoduchý novoroční protivirový čaj Marie Treben
  Zajímavý recept na jednoduchý protivirový čaj jsme získali z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady.
• 
  Protivirový silvestrovský ocet podle Mattioliho
  Autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni uvádějí v kapitole o využití různých druhů octa jeden opravdu zajímavý a jednoduchý. Jeho autorem je italský bylinář Mattioli, který tento ocet zmiňuje na několika místech svého slavného díla Herbář aneb Bylinář. 
• 
  Růže na zimu
  Růže byla zasvěcena Venuši, římské bohyni lásky, a byla spojována i s jejím synem Amorem, u Řeků s Erótem. V keltské lidové legendě byl putující, křičící duch umlčen tím, že mu byla při každém novoluní předložena divoká růže.
• 
  Netřesk proti plísním i zvonění v uších
  Netřesk střešní, někdy také zední, byl od antiky považován za ochránce před bouřkami a z tohoto důvodu se pěstoval na střechách domů. Jeho šťáva vám pomůže při nedoslýchavosti, ušním zánětu nebo při zvonění v uchu.
• 
  Pelyňkové požehnání
  Ať už jde o pelyněk pravý, pelyněk černobýl, či pelyněk pontický, obsah léčivých látek předurčuje každý z uvedených druhů rozsáhlého rodu Artemisia do skupiny přírodních antivirotik.
• 
  Zplanělá dobromysl
  Když nám na zahradě zplaněla dobromysl, rozhodl jsem se ji využít jako koření i léčivou bylinu a udělat si bulharský tarator, který s MUDr. Josefem Jonášem popisujeme v knize Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni. Příprava je velmi jednoduchá.
• 
  Třezalka proti běhavce
  Třezalku tečkovanou najdete na okrajích koňských výběhů, v příkopech i na loukách, kde vytváří nádherné žluté ostrovy. Italský bylinář Mattioli, který jí říkal červený zvoneček, popisuje jednoduchý recept proti průjmu.
• 
  Chmel ve smoothies
  Chmelu otáčivému se říká zelené zlato. Bylinář Vláďa Vytásek píše, že mladé výhonky chmele, lidově také pazoušky, se dodnes někdy užívají jako zelenina, které se říká chmelový chřest. Z výhonků se připravují polévky, omelety, ale mohou se i nakládat.
• 
  Křídlatka začíná růst
  Oddenky křídlatky využívá tradiční asijské léčitelství na špatně se hojící rány a proti rakovině žaludku a tlustého střeva. V prodeji jsou i u nás výtažky z křídlatky a za její nejvýznamnější látku se označuje resveratrol.