Rubriky
Osobnosti

Howard Carter

Tutanchamon, jedenáctý faraon osmnácté dynastie, který vládl v letech 1333–1323 př. n. l., nebyl první ani poslední, kdo používal olej z černuchy seté, zvané černý kmín. Pro egyptské lékaře to byl jeden ze základních prostředků; jeho lisování z nepatrných semen černuchy, zvané také černý kmín, jim poradili sami bohové. Z Egypta se bylina dostala do antického světa, psali o ní Dioscorides i Avicenna, který považoval černá semena černuchy za kánon medicíny. Římský lékař Octavius Horatius doporučoval upražené a utlučené semeno proti žloutence, kterou způsobují právě viry. Tradiční byl olej i v arabském světě, kde jste mohli vidět přímo na ulicích lisovat olej z černuchy do lahviček, které se rovnou prodávají zákazníkům. Celkem běžně ho dostávají i děti.

V době slavného objevu ještě nikdo netušil, že v sobě černý kmín ukrývá více než sto účinných látek. Hlavní nositel účinků se považují specifický alkaloid nigellin a saponinový glykosid melanthin. Byly objeveny přibližně ve stejné době, jako se svět dozvěděl o existenci virů, proti kterým působí. Když se lord Carnarvon, který vykopávky financoval, ptal Howarda Cartera, co ho na Tutanchamonově hrobce zaujalo nejvíc, odpověděl mu, že pro něj byl jedním z mnoha překvapení objevu století olej z černuchy seté, který byl ještě po třech tisíciletích dobře použitelný. Když svůj poznatek publikoval, vžil se pro tento olej název medicína faraonů.

Carterovi egyptští pomocníci vynášejí začátkem roku 1923 očíslované nálezy z útrob Tutanchamonovy hrobky do nedaleké polní laboratoře. Nechyběly mezi nimi ani lahvičky s medicínou faraonů.
Sdílejte článek na: