Rubriky
Byliny

Ricin na kůži

Jestli znáte Felliniho slavný film Amarcord, pak víte, co dovede ricínový olej a je vám jasné, proč ho Mattioli doporučoval „umírněně pro vyvolání ukrutných purgací“. Uvádí ho dokonce už Ebersův papyrus, staroegyptský soupis léčivých bylin, datovaný přibližně rokem 1550 př. n. l.

Články Jiřího Kuchaře najdete v každém čísle měsíčníku Regenerace.

Ebersův papyrus

Bylinář Jacobus Theodorus Tabernaemontanus, otec německé botaniky, žijící v době renesance, ho doporučoval „k mazání proti šeredné kůži a proti lišeji“. Utlučená zrna skočce se podle něj mohou přikládat na způsob náplasti.

Skočec obecný, foto: Jiří Kuchař
Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni
Prevence a terapie pomocí domácích prostředků
Josef Jonáš, Jiří Kuchař

Ricínový olej se získává skočce obecného (Ricinus communis). Má zajímavé lidové názvy, mezi které patří i Jonášovo stínidlo nebo psí blecha. V knize Přírodní antivirotika a antibiotika v kuchyni, kterou jsme psali s MUDr. Josefem Jonášem, doporučujeme tento olej na akné, svědivou kůži, místa se suchou pokožkou, bradavice a menší vyrážky. Potírejte je dvakrát denně tamponkem namočeným v oleji. Ricinová semena obsahují dvě hlavní látky, ve vyšších dávkách nebezpečný bílkovinný toxin ricin a antibioticky významný alkaloid ricinin. Lze jím léčit i spáleniny, například z nadměrného slunění, které potírejte dvakrát denně tamponkem namočeným v ricínovém oleji.

Mattioli doporučuje využít i listy: „Přikládání rozetřeného listí z většího skočce na oteklé, rozpálené oči i na naběhlé prsy, odnímá jejich otok i bolest.“ Radu má také pro zahrádkáře: „Krtkům je odporný tak, že nejdou na místa, kde roste tato bylina.“

Články Jiřího Kuchaře

Sdílejte článek na: