Vláďa Vytásek
Knihu napsal známý bylinář s přáním, aby ti z vás, kteří chtějí poznat svět bylin a jejich léčivých vlastností, získali do začátku svého bádání co nejvíc znalostí, které vám otevřou další cestu. V bylinkovém světě najdete velké množství pomocníků, protože rostliny jsou naši přátelé. Autor učí vnímat bylinky a snaží se, aby si lidé recepty vytvářeli podle vlastní intuice a příliš je nekopírovali. Každý je totiž jedinečná bytost.
Fialka z čeledi violkovitých (Violaceae) už krásně kvete. Nenápadná krása a nádherná vůně fialkových květů mě fascinuje už od dětství. Sbírala jsem je tehdy na valech pardubického zámku, kam jsme chodívali na jarní procházky. V našem okolí už ale bohužel žádné koberce fialek nerostou a těch pár trsů na zahrádce si spíš hýčkám a květy nechávám včelkám.
Vláďa Vytásek píše v knize Můj bylinkový svět, že o ní bylinářská tradice říká, že čím je květ tmavší, tím je léčivější. Možná máte větší štěstí a můžete fialky ve vašem okolí sbírat v hojném množství. Využijte je nejen jako lék na dýchací cesty, ale také jako chutné zpestření sladkých moučníků. Jedlé jsou květy všech fialek i jejich mladé zelené lístky. Na ozdobu sladkých pokrmů můžete stejně tak použít i pestré květy macešek.
Fialkový sirup
Už Mattioli psal o fialkovém sirupu, že je užitečný pro lidi „chudé a potřebné“. Podobný sirup si snadno připravíte i dnes: Květy fialek vložíte do skleněné varné nádoby nebo konvice a zalijete vařící vodou. Přikrytý nálev necháte macerovat 6 – 8 hodin, přecedíte a znovu zahřejete. Do horké vody přidáte čerstvé fialky a postup opakujete vždy s novými květy fialkycelkem třikrát. Hotový fialkový nálev v kastrolu smícháte s cukrem tak, že na 1 litr nálevu přidáme 1 kg cukru. Když nepoužíváte rafinovaný, přidejte třtinový cukr typu demerara. Směs přivedete k varu a pár minut nechte přejít varem. Na konec můžete přidat šťávu z několika citrónů nebo špetku kyseliny citrónové. Přidání citronů nebo kyseliny citrónové působí konzervačně a chuť sirupu je příjemnější, nakyslá. Přitom změní barvu z modré do fialovočervené. Vřelý sirup přelijete do lahviček vypláchnutých alkoholem a hned zavíčkujete. Pomůže při nachlazení, chrapotu a kašli a také mírně zklidňuje.
Fialkový med
Asi nejšetrnější způsob, jak uchovat vůni a léčivou sílu fialkových květů, je výroba fialkového medu. Pokud použijetepro přípravu zcukernatělý med, předem jej mírně nahřejte ve vodní lázni, aby se stal polotekutý. Med smíchejte s libovolným množstvím fialkových květů, které můžete v medu nechat, anebo je poté, co med přijme jejich vůni, přecedíte. Voňavý med používáme jako sladidlo do krémů na moučníky, do sladkých nápojů a jídel.
Fialková smetana
Místo obyčejné šlehačky si můžete moučníky ozdobit fialkovou smetanou. Květy fialek nechte přes noc macerovat v lednici ve smetaně ke šlehání, která do sebe krásně natáhne fialkovou vůni. Druhý den květy scedíte a smetanu s trochou cukru ušleháte. Můžete ji použít na muffiny a jiné moučníky, které ještě před podáváním čerstvými kvítky fialky dozdobíte.
Nové články
- Nádherný léčivý kotrč
Dole u kořenů borovic můžete najít nádherný kotrč kadeřavý. Tato mohutná jedlá chorošovitá houba, která vypadá jako keříček, je nejen velice chutná, ale také léčivá. Kromě jiných má antibakteriální, antifungální a antivirové účinky. - Netřesk proti plísním i zvonění v uších
Netřesk střešní, někdy také zední, byl od antiky považován za ochránce před bouřkami a z tohoto důvodu se pěstoval na střechách domů. Jeho šťáva vám pomůže při nedoslýchavosti, ušním zánětu nebo při zvonění v uchu. - Ibišek není jen krásný
Pochází z Číny, ale dnes je ibišek syrský, známý jako šaronská nebo čínská růže, květinou Jižní Koreje. Na Korejském poloostrově ho pěstují přes dva tisíce let a je dokonce zmíněn v jihokorejské národní hymně. Listy a květy, které existují ve více než šesti stech barevných odstínech, se konzumují syrové nebo vařené. - Pelyňkové požehnání
Ať už jde o pelyněk pravý, pelyněk černobýl, či pelyněk pontický, obsah léčivých látek předurčuje každý z uvedených druhů rozsáhlého rodu Artemisia do skupiny přírodních antivirotik. - Zplanělá dobromysl
Když nám na zahradě zplaněla dobromysl, rozhodl jsem se ji využít jako koření i léčivou bylinu a udělat si bulharský tarator, který s MUDr. Josefem Jonášem popisujeme v knize Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni. Příprava je velmi jednoduchá. - Fenomén blýskavých květů lichořeřišnice
Lichořeřišnice větší likviduje v žaludku Helicobacter pylori a v ledvinách a močovém měchýři přemnoženou Escherichia coli, která způsobuje nepříjemné záněty, a ve střevech ničí salmonely. - Třezalka proti běhavce
Třezalku tečkovanou najdete na okrajích koňských výběhů, v příkopech i na loukách, kde vytváří nádherné žluté ostrovy. Italský bylinář Mattioli, který jí říkal červený zvoneček, popisuje jednoduchý recept proti průjmu. - Opomíjená křehutka
Křehutka Candolleova vyrůstá obvykle ve větších skupinách a v trsech a bohužel je dosud většinou houbařů opomíjená, zvláště pro křehkost a malou vydatnost. Má protirakovinné, antibakteriální, antifungální, antigenotoxické a antioxidační působení. - Chmel ve smoothies
Chmelu otáčivému se říká zelené zlato. Bylinář Vláďa Vytásek píše, že mladé výhonky chmele, lidově také pazoušky, se dodnes někdy užívají jako zelenina, které se říká chmelový chřest. Z výhonků se připravují polévky, omelety, ale mohou se i nakládat.