Před bezem klekni

Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.

 Stará lidová moudrost 

Jedna z nejvýrazněji kvetoucích jarních rostlin, která bude zdobit louky a stráně skoro do konce června a před kterou bychom podle lidového pořekadla měli kleknout, je bez černý (Sambucus nigra). Lidově se mu vedle mnoha dalších názvů říká také Jidášovy uši.

Černý bez měli v oblibě všichni naši léčitelé a bylináři. Je možné ho využít téměř celý, jak popisuji v knize Můj bylinkový svět, a například naklepané listy mají vynikající schopnost vytahovat vodu z kolena, jak se lidově označuje nahromadění tekutiny v kloubním pouzdru a kolem něj. Škála antibiotického a antivirového působení bezu černého je ohromná a ve světě přírodních fytoncidů nevídaná.

K chuti vám v této době přijdou květy osmažené v těstíčku a limonáda nebo sirup z nich. Možná si je připravujete sami, ovšem pro inspiraci ve své knize uvádím můj recept na bezinkovou limonádu. Pokud si čerstvé květy přidáte do směsi na bavorský výluh zastudena, nádherně vám ji do rána ovoní. Něco ale na keři nechte, aby vám na podzim dozrály bezinky.

Na konci 19. století začal být v módě bylinkové bonbony a sirupy. Velkou pozornost vzbudil roku 1900 na londýnské ženské výstavě v Earl’s Court Godfreyův extrakt z bezinkových květů. Byl prý tak skvělý, že se dovážel i k nám. 

Články Vládi Vytáska

• 
  Vrba není jen na pomlázky
  Vrba je jednou z rostlin, které měnily svět, protože právě díky ní byl objeven acylpyrin. Sbírá se časně na jaře, v březnu a dubnu. Pomáhá při nachlazení a chřipkách. Je prospěšná při různých neuralgiích, i při zánětu trojklaného nervu, migrénách z chladu, při revmatismu a artritidě, silném průjmu, zvracení a střídavých horečkách.
• 
  Divizna duchovního vzestupu
  Z divizny velkokvěté se léčivě využívají jenom květy. Římští legionáři používali dlouhé lodyhy jako pochodně nebo je namáčeli do vosku a zapalovali při slavnostech a pohřbech. Z této tradice pochází náš lidový název čarodějnická svíce nebo louč. Ze suchých stvolů divizny si je můžete vyrobit také a během zimních večerů rozjímat při jejich nevšední vůni.
• 
  Malinové listí podle Mattioliho
  Maliny jsou plodem ostružiníku maliníku a jedním z mých oblíbených druhů ovoce. Čas malin pomalu odeznívá a na keřích můžete už jen výjimečně vidět krásně zralé plody. Zato jsou na nich sytě zelené malinové listy, pro které má Mattioli velice zajímavé doporučení.
• 
  Afroditino kydónijské jablko do kuchyně
  Kdouloň obecná, kydónyjské jablko nebo také kutnový strom, rostla v posvátném sadu bohyně Afrodité. Kdoule mají vysoký obsah flavonoidů, a proto vykazují velkou antioxidační aktivitu. Jestli se k těmto sympatickým plodům dostanete, nabízím i recept na kdoulové želé.
• 
  Ještě je čas nasbírat březové listí
  Sběr listů břízy bělokoré se doporučuje v dubnu, kdy jsou listy mladé a čerstvé, ale můžete je trhat i na začátku podzimu, dokud nezačnou příliš žloutnout. Ve formě nálevu léčí nemoci ledvin, močového měchýře, revmatismus a vynikající jsou i při otocích nohou.
• 
  Léčivé hálky
  Na šípkových keřích nebo na jiných planých růžích můžete spatřit nápadně chlupaté kulovité útvary, kterým se říká hálky. Mají celou řadu léčivých účinků. Působí jako velmi silné antibiotikum, pomáhají při horečkách, při léčbě chřipky a viróz.
• 
  Pupalka dvouletá do salátu
  Nádherně kvetoucí pupalka dvouletá je známá pro olej ze semen. V kuchyni můžete využít i její krásné listy do salátů nebo si s nimi ozdobit chléb s máslem. Budete překvapeni jejich velice zajímavou chutí.
• 
  Morušovník bílý
  Morušový čaj se léčivě uplatní jako antidiabetikum při cukrovce II. typu, snižuje vysoký krevní tlak a hladinu tuku v krvi. Pomáhá při suchém kašli a onemocnění horních cest dýchacích, při závratích, bolestech hlavy a v krku i při zánětu spojivek.
• 
  Josta na cévy i pro hubnutí
  V knize Moje léčivé rostliny na zahradě a kolem plotu uvádím pro někoho možná překvapivou informaci o využití listů josty. Podporují trávení a používají se při redukčních dietách ke zrychlení metabolismu a hubnutí. Flavonoidy z plodů josty pomáhají zpevňovat cévy a působí příznivě při léčbě křečových žil.
• 
  Zvěšinec zední
  U nás téměř neznámému zvěšinci se daří tam, kde jiné byliny nerostou. Nejvíce mu vyhovují staré kamenné zdi. Galén radil přikládat jej zevně proti zánětům a palčivým otokům.
• 
  Pitulník neboli urdík
  Pitulník žlutý, známější jako žlutá kopřiva nebo hluchavka, případně urdík, roste hojně ve stinných lužních lesích. Uvádím ho v knize Můj bylinkový svět s tipem na ledvinový čaj od švýcarského faráře Johanna Künzleho.
• 
  Muchovník – můj tip na vaši zahradu
  Muchovník olšolistý je keř, který může být až čtyři metry vysoký. Léčivé jsou nejen plody, ale také listy. Ve formě odvaru se listy užívají při virových problémech se žaludkem a střevy. Ve formě nálevu se listy muchovníku užívají při nespavosti.
• 
  Myrobalanové květy v medu
  V knize Moje léčivé rostliny na zahradě a kolem plotu, která právě vyšla, najdete slivoň myrobalán. Květy tohoto krásného stromu se používají při výrobě „záchranného prostředku“, tzv. Krizové esence. Budou vám chutnat i v medu.
• 
  Kořen černého rybízu
  Moje rady v měsíčníku Regenerace se týkají kromě jiného i sběru bylin. V zimním období jich už v přírodě moc není, ale bez zajímavosti není kořen černého rybízu. Odvar z kořene pomáhá hlavně při zánětu jater.
• 
  Klasnatka při covidu i kocovině
  V červencovém čísle měsíčníku Regenerace píši o klasnatce brvité. Mám vyzkoušeno, že funguje i ve formě lihové tinktury, která se mi osvědčila při virových onemocněních covid a chřipce a napomohla k velmi rychlému uzdravení.
• 
  Před bezem klekni
  „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni,“ praví stará lidová moudrost. Černý bez měli v oblibě všichni naši léčitelé a bylináři. Je možné ho využít téměř celý. Například naklepané listy mají vynikající schopnost vytahovat vodu z kolena. Škála antibiotického a antivirového působení bezu černého je ohromná a ve světě přírodních fytoncidů nevídaná.