O byliny se začal Vláďa Vytásek zajímat po vojně, na jaře roku 1985, kdy si jejich pomocí vyléčil žaludeční vředy. Roku 2006 lektoroval s Pavlem Váňou bylinkové kurzy pro Centrum Kruh v Dlouhých Stráních v Jeseníkách. Až do smrti legendárního novobydžovského bylináře Pavla byli velmi dobří přátelé a na zahrádce od něj dodnes má eleuterokok ostnitý. Tento u nás docela vzácný a pro něj památný keř je vyfocený i v jeho knize Můj bylinkový svět. „V dnešní době bude tato bylina pro mnoho lidí zajímavá také tím, že se uplatňuje při léčbě nemocí, které způsobují viry.
Věří tomu, že nám naše Matička Země vždycky dá to, co potřebujeme. „A není žádná náhoda, že to, co se nám samo objeví na zahrádce, pro většinu lidí ovšem jako nežádoucí plevel, je pro nás to nejlepší. To je důvod, proč bychom měli používat léčivky ze stejného klimatického pásma.“
Vláďa Vytásek má rád všechny léčivky, ale tou zřejmě nejoblíbenější je pro něj skoro zapomenutá růže stolistá, která v minulosti patřila v klášterních zahradách mezi léčivkami na první místo. Má širokospektrální léčivé využití nejen ve hmotné formě čaje, tinktury nebo sirupu, ale svou vůní a krásou dokáže zklidnit a zharmonizovat člověka.
V měsíčníku Regenerace vede od roku 2012 pravidelnou rubriku o léčivých bylinách. Vznikla na podnět Pavla Váni a na jeho přání, aby po něm pokračoval v psaní. Píše o bylinách pro dané vegetační období, ve kterém rostou a kdy se mají sbírat. Zajímavý rozhovor s Vláďou Vytáskem najdete na webu nakladatelství Eminent.
Články Vládi Vytáska
- Jinan neboli ginkgo
Ještě Karel Václav Rais používal název salisburyje, protože jinan dvoulaločný proslavil anglický zahradník, botanik a malíř Richard Anthony Salisbury. Strom pochází až z prvohor a do Evropy přišel z buddhistických zemí Číny a Japonska, kde jej vysazovali v klášterech. - Konopice velkokvětá neboli sličná
Na polích je považována za plevel, ale na stráních je nádhernou ozdobou. Konopice velkokvětá, známá jako konopice sličná, lidově horská kopřiva, je jedna z několika bylin rozsáhlého rodu, která je nejenom krásná, ale i léčivá. Pochází ze střední Evropy a Sibiře a oceníte ji hlavně při problémech s krví. - Klanopraška – vynikající adaptogen
Klanopraška čínská pochází z jihovýchodní Asie a daří se jí i u nás, protože snáší silné mrazy. V zemích Dálného východu je běžnou součástí lidového léčitelství a patří mezi padesát základních bylin tradiční čínské medicíny. - Vachta trojlistá
V mokřadech a na vlhkých stanovištích najdete vachtu trojlistou, jednu z velice zajímavých a výrazných bylin. Čínská medicína ji považovala za jednu z bylin přinášejících dobrý spánek. - Chrastavec pro kůži
Chrastavec rolní (Knautia arvensis) najdete po celé České republice až do výšky 1500 metrů. Od středověku byl používán k léčbě svrabů a mnoha dalších onemocnění kůže, včetně… - Jahodník do směsí
Listy lesních jahod (pozor, nikoli zahradních) se výborně hodí do bylinných směsí, které mají antivirotické a antibiotické účinky. Pomáhá při zánětech střev a močových cest a hlavně celkově při látkové výměně. - Nápoj z jarních jedlových výhonků
Jehličí jedle bělokoré obsahuje kromě jiných látek rutin, který působí jako antioxidant a zesiluje účinek vitaminu C z citronové šťávy. Významný je také flavonoid myricetin. Působí jako protizánětlivý antioxidant a je hlavním nositelem přírodních antibiotických vlastností jehličí. - Vlaštovičník – bylina římských legionářů
První bylina, kterou římské legie vysazovaly na obsazených územích kolem pevností, byl vlaštovičník větší. Jméno mu dal Plinius, který si všimnul, že vlaštovky vkládaly svým mláďatům čerstvou šťávu do očí, aby lépe viděla. - Petrklíč čili prvnička proti kašli
Prvosenka jarní, známá jako petrklíč nebo prvnička, je jedním z prvních významných zdrojů saponinů. Tyto látky, které jsou ve světě přírodních antivirotik a antibiotik velice důležité… - Vavřín patří ven
Do střední Evropy dovezli vavřín vznešený arabští obchodníci v 9. století a brzy se stal jedním z nejoblíbenějších druhů koření. Ve středověku byl lékem proti moru a cenil si ho i Mattioli. - Lichořeřišnice: Tip na jarní výsadbu
Roku 1648 dovezli lichořeřišnici větší (Tropaeolum majus) mniši do Evropy z tropických oblastí Jižní Ameriky. Jak píši v knize Můj bylinkový svět, ještě v 18. století byla považována za… - Neshodice
Neshodice pochází z Latinské Ameriky, odkud se rozšířila do tropů a subtropů celého světa. Nejraději má vlhké prostředí a blízkost vodních toků. Zdomácněla v tradiční čínské medicíně a je jednou z klasických bylin ájurvédy.