O byliny se začal Vláďa Vytásek zajímat po vojně, na jaře roku 1985, kdy si jejich pomocí vyléčil žaludeční vředy. Roku 2006 lektoroval s Pavlem Váňou bylinkové kurzy pro Centrum Kruh v Dlouhých Stráních v Jeseníkách. Až do smrti legendárního novobydžovského bylináře Pavla byli velmi dobří přátelé a na zahrádce od něj dodnes má eleuterokok ostnitý. Tento u nás docela vzácný a pro něj památný keř je vyfocený i v jeho knize Můj bylinkový svět. „V dnešní době bude tato bylina pro mnoho lidí zajímavá také tím, že se uplatňuje při léčbě nemocí, které způsobují viry.
Věří tomu, že nám naše Matička Země vždycky dá to, co potřebujeme. „A není žádná náhoda, že to, co se nám samo objeví na zahrádce, pro většinu lidí ovšem jako nežádoucí plevel, je pro nás to nejlepší. To je důvod, proč bychom měli používat léčivky ze stejného klimatického pásma.“
Vláďa Vytásek má rád všechny léčivky, ale tou zřejmě nejoblíbenější je pro něj skoro zapomenutá růže stolistá, která v minulosti patřila v klášterních zahradách mezi léčivkami na první místo. Má širokospektrální léčivé využití nejen ve hmotné formě čaje, tinktury nebo sirupu, ale svou vůní a krásou dokáže zklidnit a zharmonizovat člověka.
V měsíčníku Regenerace vede od roku 2012 pravidelnou rubriku o léčivých bylinách. Vznikla na podnět Pavla Váni a na jeho přání, aby po něm pokračoval v psaní. Píše o bylinách pro dané vegetační období, ve kterém rostou a kdy se mají sbírat. Zajímavý rozhovor s Vláďou Vytáskem najdete na webu nakladatelství Eminent.
Články Vládi Vytáska
- Malinové listí podle Mattioliho
Maliny jsou plodem ostružiníku maliníku a jedním z mých oblíbených druhů ovoce. Čas malin pomalu odeznívá a na keřích můžete už jen výjimečně vidět krásně zralé plody. Zato jsou na nich sytě zelené malinové listy, pro které má Mattioli velice zajímavé doporučení. - Afroditino kydónijské jablko do kuchyně
Kdouloň obecná, kydónyjské jablko nebo také kutnový strom, rostla v posvátném sadu bohyně Afrodité. Kdoule mají vysoký obsah flavonoidů, a proto vykazují velkou antioxidační aktivitu. Jestli se k těmto sympatickým plodům dostanete, nabízím i recept na kdoulové želé. - Ještě je čas nasbírat březové listí
Sběr listů břízy bělokoré se doporučuje v dubnu, kdy jsou listy mladé a čerstvé, ale můžete je trhat i na začátku podzimu, dokud nezačnou příliš žloutnout. Ve formě nálevu léčí nemoci ledvin, močového měchýře, revmatismus a vynikající jsou i při otocích nohou. - Léčivé hálky
Na šípkových keřích nebo na jiných planých růžích můžete spatřit nápadně chlupaté kulovité útvary, kterým se říká hálky. Mají celou řadu léčivých účinků. Působí jako velmi silné antibiotikum, pomáhají při horečkách, při léčbě chřipky a viróz. - Pupalka dvouletá do salátu
Nádherně kvetoucí pupalka dvouletá je známá pro olej ze semen. V kuchyni můžete využít i její krásné listy do salátů nebo si s nimi ozdobit chléb s máslem. Budete překvapeni jejich velice zajímavou chutí. - Morušovník bílý
Morušový čaj se léčivě uplatní jako antidiabetikum při cukrovce II. typu, snižuje vysoký krevní tlak a hladinu tuku v krvi. Pomáhá při suchém kašli a onemocnění horních cest dýchacích, při závratích, bolestech hlavy a v krku i při zánětu spojivek. - Josta na cévy i pro hubnutí
V knize Moje léčivé rostliny na zahradě a kolem plotu uvádím pro někoho možná překvapivou informaci o využití listů josty. Podporují trávení a používají se při redukčních dietách ke zrychlení metabolismu a hubnutí. Flavonoidy z plodů josty pomáhají zpevňovat cévy a působí příznivě při léčbě křečových žil. - Zvěšinec zední
U nás téměř neznámému zvěšinci se daří tam, kde jiné byliny nerostou. Nejvíce mu vyhovují staré kamenné zdi. Galén radil přikládat jej zevně proti zánětům a palčivým otokům. - Pitulník neboli urdík
Pitulník žlutý, známější jako žlutá kopřiva nebo hluchavka, případně urdík, roste hojně ve stinných lužních lesích. Uvádím ho v knize Můj bylinkový svět s tipem na ledvinový čaj od švýcarského faráře Johanna Künzleho. - Muchovník – můj tip na vaši zahradu
Muchovník olšolistý je keř, který může být až čtyři metry vysoký. Léčivé jsou nejen plody, ale také listy. Ve formě odvaru se listy užívají při virových problémech se žaludkem a střevy. Ve formě nálevu se listy muchovníku užívají při nespavosti. - Myrobalanové květy v medu
V knize Moje léčivé rostliny na zahradě a kolem plotu, která právě vyšla, najdete slivoň myrobalán. Květy tohoto krásného stromu se používají při výrobě „záchranného prostředku“, tzv. Krizové esence. Budou vám chutnat i v medu. - Kořen černého rybízu
Moje rady v měsíčníku Regenerace se týkají kromě jiného i sběru bylin. V zimním období jich už v přírodě moc není, ale bez zajímavosti není kořen černého rybízu. Odvar z kořene pomáhá hlavně při zánětu jater. - Klasnatka při covidu i kocovině
V červencovém čísle měsíčníku Regenerace píši o klasnatce brvité. Mám vyzkoušeno, že funguje i ve formě lihové tinktury, která se mi osvědčila při virových onemocněních covid a chřipce a napomohla k velmi rychlému uzdravení. - Před bezem klekni
„Před heřmánkem smekni, před bezem klekni,“ praví stará lidová moudrost. Černý bez měli v oblibě všichni naši léčitelé a bylináři. Je možné ho využít téměř celý. Například naklepané listy mají vynikající schopnost vytahovat vodu z kolena. Škála antibiotického a antivirového působení bezu černého je ohromná a ve světě přírodních fytoncidů nevídaná. - Borůvka kanadská právě kvete
Nektar borůvky kanadské velmi chutná i čmelákům. Plody obsahují lehce stravitelné cukry, což už za pár týdnů poznáte podle příjemné chuti, také vlákninu, draslík, který je důležitý pro antivirotickou prevenci, a řadu vitaminů. - Česnek ořešec
Česnek z čeledi liliovitých patří snad k nejrozšířenějším a přitom nejstarším léčivým rostlinám na světě. Byl nalezen v jeskyních, obydlených už v neolitu a zmiňuje ho i Erbesův papyrus.