Author: Jiří Kuchař

O byliny se začal Vláďa Vytásek zajímat po vojně, na jaře roku 1985, kdy si jejich pomocí vyléčil žaludeční vředy. Roku 2006 lektoroval s Pavlem Váňou bylinkové kurzy pro Centrum Kruh v Dlouhých Stráních v Jeseníkách. Až do smrti legendárního novobydžovského bylináře Pavla byli velmi dobří přátelé a na zahrádce od něj dodnes má eleuterokok ostnitý. Tento u nás docela vzácný…Pokračovat ve čteníVláďa Vytásek

„S aplikací penicilinu se počítalo především pro vojáky za druhé světové války, aby nedošlo k okamžité otravě, nebo aby mohly být zmírněny vysoké teploty. Potud byl na místě. Předpokládalo se však, že bude používán jen po omezenou dobu, a potom že nastane normální terapie, do té doby osvědčená a běžná. Když se později zjistilo, že antibiotika stimulují přírůstky domácího…Pokračovat ve čteníFrantišek Ferda

RNDr. Radomír Socha, DrSc. se narodil v roce 1946 v Krnově. Studoval obor fyziologie živočichů na přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Kandidaturu a velký doktorát přírodních věd obhájil v Entomologickém ústavu AV ČR. Působil jako vedoucí vědecký pracovník v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích. Ve svém oboru opublikoval přes 150 prací v nejrůznějších prestižních zahraničních časopisech a aktivně se zúčastnil řady…Pokračovat ve čteníRadomír Socha

S jeho odchodem se v roce 2012 završila slavná éra českých bylinářů, většinou venkovských lidí, kteří léčivé rostliny milovali a předepisovali je co nejlépe podle toho, jak jim skutečně mohou pomoci, protože se dokázal vcítit do jejich účinků. Pavel Váňa léčivé rostliny nejenom dokonale znal, ale navíc je v přírodě poznal. Také je sbíral a sušil. Kromě toho byl absolventem…Pokračovat ve čteníPavel Váňa

Na základě Goethova oživujícího principu, prarostliny, postuloval později Rudolf Steiner svoji koncepci éterického těla. Steiner se seznámil s Goethovým dílem a jeho názory během studií ve Vídni díky profesoru Schröerovi. Steinera fascinovalo, že Goethe zavedl do botaniky pojem metamorfóza, jímž vysvětloval skutečnost, že v přírodě se všechno živé vyvíjí a že vlastně nic nezůstává tak, jak to Bůh kdysi…Pokračovat ve čteníRudolf Steiner

Uvádějí ho všichni autoři, kteří se zabývají účinky přírodních antivirotik a antibiotik, a také všichni znalci botaniky. Gaius Plinius Secundus (23 – 79), zvaný Plinius starší, často ale jen Plinius, byl římský spisovatel, přírodovědec a přírodní filozof, námořní a armádní velitel rané římské říše a blízký přítel císaře Vespasiana. Jeho Naturalis Historia (Přírodní historie) se stala redakčním modelem pro budoucí…Pokračovat ve čteníPlinius

Když koupil v roce 1873 v Luxoru papyrus, svitek dlouhý 2023 centimetrů, se 108 hustě popsanými odstavci, každý po 20 až 22 znacích, nebylo to v té době nic výjimečného. Bylo mu šestatřicet a za sebou měl speciální studium egyptologie, kterou tehdy změnilo Champollionovo rozluštění systému egyptského písma, publikované v roce 1822. Roku 1865 se Georg Moritz Ebers stal docentem egyptského…Pokračovat ve čteníGeorg Moritz Ebers

V ajmarštině, původním jazyce indiánů z jižní oblasti And, znamená vilcacora svatá rostlina. Dřevnatá liána roste od Hondurasu po Bolívii a česky se botanicky jmenuje řemdihák plstnatý (Uncaria tomentosa). Jenže tak ji zná málokdo, ovšem název uňa de gato, kočičí dráp, je proslulý. Jméno uncaria jí dal roku 1789 německý přírodovědec Johann von Schreber a odvodil ho od latinského…Pokračovat ve čteníKlaus Keplinger

Na Brenneru, 8. září 1786 večer:   „Nyní mám sice svého Linného po ruce a jeho názvosloví jsem si již důkladně vštípil; kde však vzít čas a klid k určování, které se ostatně – znám-li se dobře – nikdy nemůže stát mojí silnou stránkou? Proto zaostřuji zrak na jevy obecné… moji pozornost upoutalo, že na rostliny má zřejmě vliv nadmořská výška,…Pokračovat ve čteníJohann Wolfgang Goethe

Medicína někdy zdraví zaručuje, jindy je naopak poničí. Také ukazuje, které rostliny jsou nápomocné a které poškodí. Ovidius, Tristia Dioscorides se narodil třiatřicet let poté, co Publius Ovidius Naso zemřel ve svém rumunském vyhnanství v Konstanci. Oba vstoupili do dějin. Dioscorides, jehož dílo bylo podnětem vzniku Mattioliho slavného Herbáře aneb Bylináře, se narodil v Anazarbě v Malé Asii, v její severní…Pokračovat ve čteníDioscorides

Když roku 1550 požádal císař Filip Habsburský nezávislou univerzitu v Lovani, aby vypracovala seznam největších kacířů, ocitnul se Otto Brunfels na prvním místě. V té době už byl šestnáct let po smrti, ale jeho jméno mělo stále zvuk. Získal ho nejen na poli teologie, ale zároveň i fytoterapie, léčby rostlinami. Původně byl mnich a pastor, později profesor ve Štrasburku, kde…Pokračovat ve čteníOtto Brunfels

Roku 1928 se objevil termín fytoncidy, který vystihuje působení antimikrobiálních alelochemických prchavých organických sloučenin získávaných z rostlin. Alelochemická látka je vytvořená jedním organismem; pro jiný organismus je toxická nebo zabraňuje růstu jiného organismu. Pojem, který do určité míry vysvětluje účinek přírodních antibiotik a doslova znamená „vyhuben rostlinou“, ustanovil sovětský biochemik z Leningradské univerzity Boris Petrovič Tokin (1900 –…Pokračovat ve čteníBoris Petrovič Tokin

Jeho jméno si můžete přečíst pod okny Národního muzea v Praze jako jedno z dva a sedmdesáti nejvýznamnějších v české historii – ačkoli to byl Ital. Pietro Andrea Gregorio Mattioli, také Mathioli, Matthiolus, počeštěně Petr Ondřej Matthioli (1501 – 1577), rodák ze Sieny, byl významný renesanční lékař a botanik. Medicínu studoval hlavně na univerzitě v Padově a ukončil ji ve dva a dvaceti.…Pokračovat ve čteníMattioli

Vasco da Gama (1469–1524) byl jeden z nejvýznamnějších, ale také nejkrutějších portugalských mořeplavců a objevitelů, který svými třemi cestami do Indie položil základy pozdější portugalské koloniální říši. V roce 1502, v roce zahájení druhé výpravy zvané „dobyvatelská“, byl Vasco da Gama jmenován „admirálem arabských, perských a indických moří, jakož i celého Orientu“. Tato cesta ovšem byla provázena incidenty a da Gamova…Pokračovat ve čteníVasco da Gama

V roce 1295 přivezl benátský kupec Marco Polo ze svých cest po Číně kromě jiných dvě rostliny, které patří mezi významná přírodní antivirotika – žen šen a jelení jazyk. Dnes je tento vzácný druh kapradin kvůli kritickému ohrožení ve volné přírodě zařazený na Červený seznam. Původní byl v Japonsku, Číně, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu a v Evropě se pěstuje na kyselém humózním…Pokračovat ve čteníMarco Polo