Rubrika: Byliny

Jak píší autoři knihy Tvoje strava je tvůj osud, sbíraly britské děti během druhé světové války okvětní lístky růže šípkové (Rosa canina) pro bojové účely, protože z nich na Ostrovech vyráběli vitamin C, který dostávali vojáci Jejího veličenstva. Vláďa Vytásek má z hlediska antivirového využití sice raději růži stolistou, ale doporučuje i tyto nádherné šípkové plátky. V tuto dobu…Pokračovat ve čteníRůže šípková – bylina dvojího významu

Konečně začal kvést černý bez, kterým se v antice léčilo skoro všechno, včetně kousnutí vzteklými zvířaty. Znala ho ájurvéda, tradiční čínská medicína i evropské a americké léčitelství. Důvodem je neobyčejně vysoké množství látek s řadou antibiotických účinků, které tato rostlina obsahuje.Pokračovat ve čteníBez černý anebo Boží dar

Takhle krásně teď kvete saturejka zahradní, kterou připomíná už Dioscorides. Jako koření se používá samostatně a je součástí balkánské směsi čubrica, oblíbené při přípravě masa a zapékané zeleniny, do pomazánek, polévek a luštěninových pokrmů.Pokračovat ve čteníSaturejka jako skvělý zdroj silic

Listy lesních jahod (pozor, nikoli zahradních) se výborně hodí do bylinných směsí, které mají antivirotické a antibiotické účinky. Pomáhá při zánětech střev a močových cest a hlavně celkově při látkové výměně. Pokračovat ve čteníJahodník do směsí

Jehličí jedle bělokoré obsahuje kromě jiných látek rutin, který působí jako antioxidant a zesiluje účinek vitaminu C z citronové šťávy. Významný je také flavonoid myricetin. Působí jako protizánětlivý antioxidant a je hlavním nositelem přírodních antibiotických vlastností jehličí.Pokračovat ve čteníNápoj z jarních jedlových výhonků

První bylina, kterou římské legie vysazovaly na obsazených územích kolem pevností, byl vlaštovičník větší. Jméno mu dal Plinius, který si všimnul, že vlaštovky vkládaly svým mláďatům čerstvou šťávu do očí, aby lépe viděla.Pokračovat ve čteníVlaštovičník – bylina římských legionářů

Zřejmě jakkoli studenou zimu přečká na záhonu šalvěj lékařská, od starověku považovaná za požehnanou bylinu, kterou Hippokrates podával v Aténách lidem nemocným morem. Už podle čichu poznáte omamnou vůni šalvějových tříslovin. Tyto látky mají antibakteriální, antivirové, antiparazitární a detoxikační účinky a tlumí zánětlivé procesy v žaludku.Pokračovat ve čteníŠalvějové jaro

Bylinář Pavel Váňa měl v oblibě bavorský výluh zastudena. Můžete k němu použít jakékoli léčivé rostliny. V současné době už v přírodě najdete několik antibioticky a antiviroticky působících druhů, například právě rašící vlaštovičník větší, kopřivu, pampeliškové listy nebo květy sedmikrásky. Trvale je k dispozici i borové jehličí, se kterým ale redakční bylinář měsíčníku Regenerace Vláďa Vytásek doporučuje nakládat velice střídmě.   Byliny…Pokračovat ve čteníBavorský výluh zastudena

Fialkové bonbony byly oblíbenou pochoutkou našich prababiček, ale znali je už v antice na začátku letopočtu. Tato krásná rostlina dnes v přírodě velice ubývá, a když na ni narazíte, chovejte se k ní opravdu šetrně. Jiří Janča uvádí v Herbáři léčivých rostlin zajímavou indikaci violky vonné (Viola odorata), která se velmi hodí pro dnešní dobu a kterou představují záněty a očista dýchacích…Pokračovat ve čteníFialka pro chuť i zdraví

Do střední Evropy dovezli vavřín vznešený arabští obchodníci v 9. století a brzy se stal jedním z nejoblíbenějších druhů koření. Ve středověku byl lékem proti moru a cenil si ho i Mattioli.Pokračovat ve čteníVavřín patří ven

Specifickou vlastností rostlinných látek zvaných saponiny je schopnost snižovat povrchové napětí kapalin, ve kterých jsou rozpuštěny. Usnadňují vykašlávání, mají protizánětlivý účinek a působí proti houbám a plísním a mnoho z nich také antivirózně. Podle zkušenosti pátera Františka Ferdy zabraňují především raným příhodám virových onemocnění. Vynikajícím zdrojem saponinů v kuchyni je kozlíček polníček. Jak píše Vláďa Vytásek v měsíčníku Regenerace, skvělá je i jeho…Pokračovat ve čteníSaponiny v jarní kuchyni

Roku 1648 dovezli lichořeřišnici větší (Tropaeolum majus) mniši do Evropy z tropických oblastí Jižní Ameriky. Jak píši v knize Můj bylinkový svět, ještě v 18. století byla považována za skvělý zdroj vitaminu C, než ji vystřídaly citrusy. Vyplatí se ji pěstovat kdekoli, doma v květináči i za oknem nebo na záhoncích a takřka jihoamerických parametrů dosáhnete při pěstování ve skleníku. Tato nádherná rostlina,…Pokračovat ve čteníLichořeřišnice: Tip na jarní výsadbu

Olej ze lnu setého (Linum usitatissimum) je jeden z nejlepších prostředků pro udržení zdravé střevní mikroflóry, která je základem dobře fungující imunity. A tu potřebujeme dnes všichni. Důvodem je vysoký obsah omega-3 tuků, kterých obsahuje osm různých druhů v celkovém podílu téměř sedmdesát procent. Jak uvádíme v knize Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni, větší množství polynenasycených mastných kyselin obsahuje z olejů,…Pokračovat ve čteníLněný olej na posílení střevní mikroflóry

Vláďa Vytásek a Jiří Kuchař společně připravují knihu Antibiotické a antivirotické nápoje a tinktury, která vyjde koncem jara. Už teď vám z ní dáme malou ochutnávku – cibulové víno podle svaté Hildegardy. Cibule je přírodní pokladnicí stopových prvků, éterických olejů a vitaminů. Podobně jako česnek obsahuje také allicin, takže má toto víno velmi specifickou chuť. Je ovšem vynikající, protože má…Pokračovat ve čteníCibulové víno podle Hildegardy z Bingenu

Vika je lidový název pro různé druhy rodu vikev z rozsáhlé čeledi bobovitých. Jen samotný rod vikev v ní zahrnuje přes sto padesát druhů.Pokračovat ve čteníVika

Už v antice se těšil velké vážnosti a jeho pryskyřice, známé ladanum, byla považována za lék proti moru. „Proti průjmu, úplavici a všelikému břišnímu výtoku“ ho doporučoval i Mattioli. Pryskyřice vylučovaná na horní ploše listů se ještě v jeho časech získávala z volně se pasoucích koz, kterým se zachytávala na bradě.  Cist šedavý (Cistus incanus), zvaný také skalní růže, se doporučuje…Pokračovat ve čteníNezapomeňte na univerzální cist