Recept legendárního znalce léčivých bylin na astma a problémy s dýchacími cestami s použitím prvosenky jarní, známé jako petrklíč.Pokračovat ve čteníPetrklíč podle Pavla Váni
Rubrika: Byliny
Většinu těchto bylin nenajdete v knihách o přírodních antivirotických a antibiotických prostředcích, které na této stránce přibližujeme. Jejich uvedením chceme rozšířit vaši představu o tom, jak pozoruhodné rostliny příroda nabízí. Některé z nich jsou k dostání na našem trhu.
Muchovník olšolistý je keř, který může být až čtyři metry vysoký. Léčivé jsou nejen plody, ale také listy. Ve formě odvaru se listy užívají při virových problémech se žaludkem a střevy. Ve formě nálevu se listy muchovníku užívají při nespavosti. Pokračovat ve čteníMuchovník – můj tip na vaši zahradu
Myrobalanové květy v medu
V knize Moje léčivé rostliny na zahradě a kolem plotu, najdete slivoň myrobalán. Květy tohoto krásného stromu se používají při výrobě „záchranného prostředku“, tzv. Krizové esence. Budou vám chutnat i v medu.Pokračovat ve čteníMyrobalanové květy v medu
Sedmikráska na tři způsoby
Několik čerstvých květů sedmikrásek dovede pomoci při migrénách a bolestech hlavy. Často se přidávají do směsí na dýchací cesty a nachlazení. Sedmikrásky také čistí krev, proto jsou vhodné i do jarních čajových směsí.Pokračovat ve čteníSedmikráska na tři způsoby
Trnkové květy jsou právě na vrcholu. Čaj z trnkových květů pomáhá snížit hladinu sodíku, a proto je prospěšný také ledvinám. Kromě toho upravuje spodní hodnoty při vysokém krevním tlaku.Pokračovat ve čteníTrnkové květy na snížení sodíku v těle
Jedlé a léčivé jehnědy
Jehnědy jsou první květy jara. Jejich pyl obsahuje podobně jako u dalších květů cenné vitamíny, stopové prvky a bílkoviny. Pokud si chcete uchovat všechny cenné látky, vyzkoušejte limonádu podle mého receptu.Pokračovat ve čteníJedlé a léčivé jehnědy
Fialky využijte je nejen jako lék na dýchací cesty, ale také jako chutné zpestření sladkých moučníků. Jedlé jsou květy všech fialek i jejich mladé zelené lístky. Na ozdobu sladkých pokrmů můžete stejně tak použít i pestré květy macešek. Pokračovat ve čteníLéčivé fialky ve sladkých receptech
Začínají růst plané česneky
Česnek z čeledi liliovitých patří snad k nejrozšířenějším a nejstarším léčivým rostlinám na světě. Existuje více druhů a poznáte je podle intenzivního pachu, který způsobuje hlavně allicin. Díky němu účinkuje česnek obecně proti bakteriálním zárodkům rezistentním na penicilin. Pokračovat ve čteníZačínají růst plané česneky
Kurkuma do čaje i do medu
Kurkuma je účinným přírodním antibiotikem působícím proti mikrobům, virům a kvasinkám. Pokračovat ve čteníKurkuma do čaje i do medu
Břečťan na revma
„Břečťan je velice vhodný na obklady při revmatických bolestech, při artritidách. Je vynikající na zevní použití,“ říká Vláďa Vytásek v únorovém čísle měsíčníku Regenerace.Pokračovat ve čteníBřečťan na revma
Zimní čas aloe
Během roku pomůže šťáva z aloe vaší mikroflóře, kde působí jako prebiotikum. Je proto vynikající do smoothies, kam můžete před rozmixováním nařezat celý oloupaný list.Pokračovat ve čteníZimní čas aloe
Kořen černého rybízu
Moje rady v měsíčníku Regenerace se týkají kromě jiného i sběru bylin. V zimním období jich už v přírodě moc není, ale bez zajímavosti není kořen černého rybízu. Odvar z kořene pomáhá hlavně při zánětu jater.Pokračovat ve čteníKořen černého rybízu
Jmelí roste jako parazit na stromech po celý rok a za nejlepší se považuje borovic nebo právě z jabloní. Doporučení litovelského znalce Vládi Vytáska i prvorepublikového bylináře Emanuela Šteffka.Pokračovat ve čteníJmelí v doporučení dvou bylinářů
Šalvěj na zimu
„Každý velice prospěje svému tělu, když občas vypije šálek čaje šalvějového,“ píše bylinář Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví z roku 1936.Pokračovat ve čteníŠalvěj na zimu
Ostružiník je nezmar, jehož šlahouny mohou dorůst až deseti metrů, a jeho listí je i pod sněhem stále ještě krásně zelené. „Hojí všelijaké poruchy a hnisání v ústech a utvrzuje viklavé zuby.“ Tak poeticky popsal italský bylinář Mattioli to, co dnes většina z nás zná jako zánět dásní.Pokračovat ve čteníOstružinové listí proti parodontóze
Šípky před mrazem
Plody růže šípkové, lidově také pomeranče severu, jsou stále ještě na keřích. Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví (1936) uvádí: „Plody plané či šípkové růže neměly by scházeti v žádné domácnosti, neboť chovají v sobě tolik dobrých vlastností, že je ani oceniti nedovedeme“.Pokračovat ve čteníŠípky před mrazem
Bezové listy jsou ještě zelené
Podle Vládi Vytáska a receptů v jeho knize Můj bylinkový svět pomáhají čerstvé listy ve formě obkladů při bolestech kloubů a revmatismu. Naklepané a důkladně přiložené dokonce vytahují vodu z kolena. Pokračovat ve čteníBezové listy jsou ještě zelené
Bělotrn kulatohlavý
Bělotrn kulatohlavý k nám přišel s Napoleonovými vojáky a ze zahrádek, které začátkem podzimu zdobil, se postupně dostal do volné přírody. Nemůžete ho přehlédnout, protože je opravdu krásný.Pokračovat ve čteníBělotrn kulatohlavý
Sličná konopice smrduté vůně
Na okrajích lesů můžete ještě teď najít konopici velkokvětou, zvanou také sličná. Mattioli, který ji nazývá hluchá kopřiva, o ní píše, že uzdravuje všeliké otoky a odstraňuje tvrdé boule a záušnice.Pokračovat ve čteníSličná konopice smrduté vůně
Jahůdkový julep
Na keřích už se černají plody bezu černého. Jíst syrové nedoporučujeme, ale v knize Svět přírodních antibiotik uvádíme Mattioliho recept na bezový julep, což je staročeské označení hustého a poměrně krátce vařeného sirupu.Pokračovat ve čteníJahůdkový julep
Léčivá pochoutka pozdního léta
Ostružiník vznikl podle řecké legendy z krve, kterou bohové prolili v boji s Titány. Na konci léta krásně postupně dozrávají jeho plody. Pro léčebné účely se donedávna užíval jenom list. To se změnilo poté, kdy byly na konci 20. století popsány výjimečně silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech.Pokračovat ve čteníLéčivá pochoutka pozdního léta
Chmel nepatří jen do piva
Pazochy neboli chmel otáčivý není dobrý jenom k vaření piva. Chmelové šištice jsou vhodné do antibiotických a antivirotických směsí. Konec srpna je ideální pro sběr a sušení. Se sběrem ale počkejte alespoň tři dny po skončení dešťů.Pokračovat ve čteníChmel nepatří jen do piva
Lichořeřišnici můžete pěstovat všude, třeba v truhlíku za oknem. Když se o ni budete hezky starat, vyroste vám jako tahle v bavorském Rothenburgu, kde je považována za přírodní antibiotikum budoucnosti.Pokračovat ve čteníTinktura konce léta z lichořeřišnice
Indiánská bylina
Třapatkovka nachová je severoamerická divoká rostlina, kterou medicínsky využívaly prérijní indiánské kmeny. Dakotové sypali prášek z kořene do ran a intuitivně přitom spoléhali na jeho antibiotické působení a Arapahové si přikládali na rány čerstvé pomačkané listy.Pokračovat ve čteníIndiánská bylina























