Rubrika: Byliny

Ostružiník je nezmar, jehož šlahouny mohou dorůst až deseti metrů, a jeho listí je i pod sněhem stále ještě krásně zelené. „Hojí všelijaké poruchy a hnisání v ústech a utvrzuje viklavé zuby.“ Tak poeticky popsal italský bylinář Mattioli to, co dnes většina z nás zná jako zánět dásní.Pokračovat ve čteníOstružinové listí proti parodontóze

Plody růže šípkové, lidově také pomeranče severu, jsou stále ještě na keřích. Emanuel Šteffek v knize Zdroj zdraví (1936) uvádí: „Plody plané či šípkové růže neměly by scházeti v žádné domácnosti, neboť chovají v sobě tolik dobrých vlastností, že je ani oceniti nedovedeme“.Pokračovat ve čteníŠípky před mrazem

Podle Vládi Vytáska a receptů v jeho knize Můj bylinkový svět pomáhají čerstvé listy ve formě obkladů při bolestech kloubů a revmatismu. Naklepané a důkladně přiložené dokonce vytahují vodu z kolena. Pokračovat ve čteníBezové listy jsou ještě zelené

Bělotrn kulatohlavý k nám přišel s Napoleonovými vojáky a ze zahrádek, které začátkem podzimu zdobil, se postupně dostal do volné přírody. Nemůžete ho přehlédnout, protože je opravdu krásný.Pokračovat ve čteníBělotrn kulatohlavý

Na okrajích lesů můžete ještě teď najít konopici velkokvětou, zvanou také sličná. Mattioli, který ji nazývá hluchá kopřiva, o ní píše, že uzdravuje všeliké otoky a odstraňuje tvrdé boule a záušnice.Pokračovat ve čteníSličná konopice smrduté vůně

Na keřích už se černají plody bezu černého. Jíst syrové nedoporučujeme, ale v knize Svět přírodních antibiotik uvádíme Mattioliho recept na bezový julep, což je staročeské označení hustého a poměrně krátce vařeného sirupu.Pokračovat ve čteníJahůdkový julep

Ostružiník vznikl podle řecké legendy z krve, kterou bohové prolili v boji s Titány. Na konci léta krásně postupně dozrávají jeho plody. Pro léčebné účely se donedávna užíval jenom list. To se změnilo poté, kdy byly na konci 20. století popsány výjimečně silné ochranné a antioxidační účinky bioflavonoidů obsažených v plodech.Pokračovat ve čteníLéčivá pochoutka pozdního léta

Pazochy neboli chmel otáčivý není dobrý jenom k vaření piva. Chmelové šištice jsou vhodné do antibiotických a antivirotických směsí. Konec srpna je ideální pro sběr a sušení. Se sběrem ale počkejte alespoň tři dny po skončení dešťů.Pokračovat ve čteníChmel nepatří jen do piva

Lichořeřišnici můžete pěstovat všude, třeba v truhlíku za oknem. Když se o ni budete hezky starat, vyroste vám jako tahle v bavorském Rothenburgu, kde je považována za přírodní antibiotikum budoucnosti.Pokračovat ve čteníTinktura konce léta z lichořeřišnice

Třapatkovka nachová je severoamerická divoká rostlina, kterou medicínsky využívaly prérijní indiánské kmeny. Dakotové sypali prášek z kořene do ran a intuitivně přitom spoléhali na jeho antibiotické působení a Arapahové si přikládali na rány čerstvé pomačkané listy.Pokračovat ve čteníIndiánská bylina

Měsíček lékařský má řadu lidových názvů, z nichž bradavičné koření naznačuje jeho antivirové působení. Je jednou z nejsilnějších fytoncidních rostlin. Pokračovat ve čteníMěsíčková mast

V červencovém čísle měsíčníku Regenerace píši o klasnatce brvité. Mám vyzkoušeno, že funguje i ve formě lihové tinktury, která se mi osvědčila při virových onemocněních covid a chřipce a napomohla k velmi rychlému uzdravení. Pokračovat ve čteníKlasnatka při covidu i kocovině

Citron vás v horku velmi osvěží a kromě toho vyrovná vaši acidobazickou rovnováhu. Citronový obklad krku zmírňuje otoky a zchlazuje. Je dobré přiložit ho okamžitě, jakmile vás v létě začne škrábat v hrdle nebo se lehce začnou zvětšovat mandle.Pokračovat ve čteníCitronový obklad krku

„Před heřmánkem smekni, před bezem klekni,“ praví stará lidová moudrost. Černý bez měli v oblibě všichni naši léčitelé a bylináři. Je možné ho využít téměř celý. Například naklepané listy mají vynikající schopnost vytahovat vodu z kolena. Škála antibiotického a antivirového působení bezu černého je ohromná a ve světě přírodních fytoncidů nevídaná.Pokračovat ve čteníPřed bezem klekni

Nektar borůvky kanadské velmi chutná i čmelákům. Plody obsahují lehce stravitelné cukry, což už za pár týdnů poznáte podle příjemné chuti, také vlákninu, draslík, který je důležitý pro antivirotickou prevenci, a řadu vitaminů.Pokračovat ve čteníBorůvka kanadská právě kvete

Kokoška pastuší tobolka má prokázané antibakteriální účinky a je také zdrojem antioxidantů. Vynikající je pro dezinfekci ústní dutiny.Pokračovat ve čteníKokoška neboli kaša proti parodontóze

Žvýkáním česnáčkových listů pomůžete vaší ústní dutině, zejména pokud máte paradentózu. Když je nakrájíte nadrobno, skvěle s nimi chuťově vylepšíte salát a navíc ho významně obohatíte o vitamín C.Pokračovat ve čteníČesnáček je nejlepší čerstvý

Trnka obecná je jeden z velmi nápadných keřů jarních strání a mezí, protože právě nádherně kvete. Bude to trvat maximálně ještě týden, maximálně dva. Pokračovat ve čteníNatrhejte si trnkové květy, dokud jsou

Česnek z čeledi liliovitých patří snad k nejrozšířenějším a přitom nejstarším léčivým rostlinám na světě. Byl nalezen v jeskyních, obydlených už v neolitu a zmiňuje ho i Erbesův papyrus.Pokračovat ve čteníČesnek ořešec

Nádherná bylinka, známější pod názvem fialka, je jedním z prvních poslů jara. Kvete většinou až v dubnu, ale letos začala už koncem března. Najdete ji na vlhčích místech, v polostínu při okrajích lesů a v příkopech.Pokračovat ve čteníViolka vonná jako posel jara

Vřesovec roste téměř kdekoli, protože vůbec není náročný na pěstování. Lidově se mu říká také šedivník. Obsahuje látky, které ničí mikroorganismy, a to včetně virů. Pokračovat ve čteníVřesovec vám poroste i za oknem

Velice zajímavá vytrvalá rostlina jelení jazyk se v hildegardovské medicíně jmenuje Zungenfarn, jazykové kapradí. U nás se vyskytuje vzácně, je chráněná, a proto ji ode mě berte jako tip na domácí pěstování. Pokračovat ve čteníJelení jazyk celolistý

Jeden z prvních poslů jara, vlaštovičník větší, se už dere na světlo Boží. Výrobu tinktury z něj jako první popsal Jiří Janča v knize Alternativní medicína. Měl ho mezi základními prostředky svojí lékárny první pomoci lidem.Pokračovat ve čteníVlaštovičník větší – první z poslů jara

Saturejku zahradní, lidově také číbr neboli oslí pepř, touto dobou rád připomínám, protože je to jedna z mála bylin, které venku krásně přežívají jakoukoli zimu. V současné době se nám hodí tím, že dezinfikuje dýchací cesty a ulevuje při průduškovém astmatu.Pokračovat ve čteníSaturejka zahradní