Jiří Janča, Josef A. Zentrich
Nejucelenější herbářové dílo v historii českých zemí s ilustracemi Magdaleny Martínkové přináší v této části byliny zařazené pod písmeny L až P.
Do Evropy přišla první lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) roku 1648 z pralesní oblasti horní Amazonie. Dovezli ji mniši z řádu kapucínů a ve starší české literatuře narazíte na lidová jména kapucínka nebo kapucínská řeřicha, případně řeřišnice. Můžete ji pěstovat všude, třeba v truhlíku za oknem. Když se o ni budete hezky starat, vyroste vám jako tahle v bavorském Rothenburgu. V Německu je velice oblíbená, v roce 2013 tam byla vyhlášena léčivou bylinou roku a byla označena za přírodní antibiotikum budoucnosti.
Můžete z ní použít všechno, co utrhnete nad zemí. Glukosidy a glykosinát se z ní začnou v těle uvolňovat nejpozději do dvou až tří hodin po požití a maximum účinku nastává do dvanácti hodin.
Díky poměrně širokému spektru účinků má lichořeřišnice větší také několik kontraindikací. Nesmí se užívat při žaludečních vředech, střevních zánětech a podrážděných ledvinách. Nedoporučuje se pro děti do šesti let. Její užívání je omezeno na dobu šesti týdnů a po nich je třeba udělat alespoň měsíční, lépe dvouměsíční přestávku. Přílišná konzumace může snižovat plodnost.
Hlavní účinek lichořeřišnice spočívá v urogenitální oblasti, kde díky uvedeným látkám působí bakteriostaticky. Německá literatura zmiňuje i použití při oxalátových ledvinových kamenech. Uvádí se, že působí proti většině kmenů bakterií Streptococcus nebo Staphylococcus, kteří jsou častými původci zánětlivých onemocnění močových cest a ledvin.
Tinktura z lichořeřišnice se podle autorů Herbáře léčivých rostlin připraví z půl litru šedesátiprocentního lihu a 50 gramů sušených semen, která se na bylině po odkvětu právě v této době objevují. Na stinném místě se nechá čtyři týdny louhovat, potom se přecedí a naředí na poloviční koncentraci. Užívá se obecně v množství 10 kapek dvakrát až třikrát denně.
Články Jiřího Kuchaře
- Eukalyptus. Příjemný domácí pomocník
„Když jsem trpěl rýmou, nechal jsem postavit na kamna kastrol s vodou a nakapat do něj trochu oleje z listů tohoto božského stromu,“ pochvaloval si kapitán James Cook eukalyptový olej. - Zvěšinec jako zdroj vitaminu C
Zvěšinec zední většina lidí nezná a na kamenných zdech často ani nevnímá. V jižní Evropě se někdy používá jako salátová zelenina. Je bohatý na vitamin C a ve starém Římě se s ním léčily svrab a kurděje. Ve Francii je tradiční součástí jarních kúr. - Bílé fialky
Podle bylináře Vládi Vytáska má violka bílá stejné léčivé účinky jako známější fialová odrůda. Můžete ji najít na procházce na kraji lesa na slunných místech. Hlavní indikací podle Jiřího Janči jsou záněty dýchacích cest, nemoci očí, uší a revmatismus. - Božská bylina
Květ fialky byl oblíbený ve starověkém Řecku a stal se symbolem Athén. Zajímavou postavou řecké mytologie je Iamus, syn Apollóna a nymfy Evadne. Ta ho po narození opustila a nechala ležet v arkadské divočině na lůžku z fialek, kde ho hadi krmili medem. - Sušené jehnědy bylináře Pavla
Pavel Váňa si na svých pošťáckých cestách autem v okolí Nového Bydžova všímal nejen léčivých bylin, ale i stromů a keřů. Od svojí matky, která pocházela ze Sudet, kde hojně roste líska, znal německý recept. Její jehnědy jsou, podobně jako vrbové, atraktivní nejen pro lidi, ale také pro mnoho druhů hmyzu. - Překvapení jménem wasabi
Loňské doporučení MUDr. Josefa Jonáše jsem si vzal k srdci a vysadil japonský křen. Dokud listy rostly, příležitostně jsem je pojídal a přidával do salátů, kde jsem ocenil jeho štiplavou chuť. Koncem léta jeho oddenky zvadly a já se s ním tiše rozloučil. Teď v březnu mě ale čekalo milé překvapení, protože na záhonu začaly rašit jeho listy. - Jednoduchý novoroční protivirový čaj Marie Treben
Zajímavý recept na jednoduchý protivirový čaj jsme získali z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady. - Protivirový silvestrovský ocet podle Mattioliho
Autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni uvádějí v kapitole o využití různých druhů octa jeden opravdu zajímavý a jednoduchý. Jeho autorem je italský bylinář Mattioli, který tento ocet zmiňuje na několika místech svého slavného díla Herbář aneb Bylinář. - Růže na zimu
Růže byla zasvěcena Venuši, římské bohyni lásky, a byla spojována i s jejím synem Amorem, u Řeků s Erótem. V keltské lidové legendě byl putující, křičící duch umlčen tím, že mu byla při každém novoluní předložena divoká růže. - Netřesk proti plísním i zvonění v uších
Netřesk střešní, někdy také zední, byl od antiky považován za ochránce před bouřkami a z tohoto důvodu se pěstoval na střechách domů. Jeho šťáva vám pomůže při nedoslýchavosti, ušním zánětu nebo při zvonění v uchu. - Pelyňkové požehnání
Ať už jde o pelyněk pravý, pelyněk černobýl, či pelyněk pontický, obsah léčivých látek předurčuje každý z uvedených druhů rozsáhlého rodu Artemisia do skupiny přírodních antivirotik. - Zplanělá dobromysl
Když nám na zahradě zplaněla dobromysl, rozhodl jsem se ji využít jako koření i léčivou bylinu a udělat si bulharský tarator, který s MUDr. Josefem Jonášem popisujeme v knize Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni. Příprava je velmi jednoduchá. - Třezalka proti běhavce
Třezalku tečkovanou najdete na okrajích koňských výběhů, v příkopech i na loukách, kde vytváří nádherné žluté ostrovy. Italský bylinář Mattioli, který jí říkal červený zvoneček, popisuje jednoduchý recept proti průjmu. - Chmel ve smoothies
Chmelu otáčivému se říká zelené zlato. Bylinář Vláďa Vytásek píše, že mladé výhonky chmele, lidově také pazoušky, se dodnes někdy užívají jako zelenina, které se říká chmelový chřest. Z výhonků se připravují polévky, omelety, ale mohou se i nakládat. - Křídlatka začíná růst
Oddenky křídlatky využívá tradiční asijské léčitelství na špatně se hojící rány a proti rakovině žaludku a tlustého střeva. V prodeji jsou i u nás výtažky z křídlatky a za její nejvýznamnější látku se označuje resveratrol. - Prvosenka podle Mattioliho
V českém překladu díla italského bylináře Mattioliho se prvosenka jarní jmenuje bílá bukvice. „Bílá bukvice, latinsky zvaná Primula veris, hned brzy zjara vychází a kvete,“ píše Mattioli a radí: „Drobné listíčko, jakmile vyráží, užívají rádi v salátu a vařený kořen dává se proti kamenu v ledvinách a měchýři.“ - Sakuraba kukiča
Zelený čaj a jeho léčivé účinky popsali Jiří Janča a Josef Zentrich v Herbáři léčivých rostlin. Píší, že listy čajovníku obsahují velké množství tříslovin a také soubor alkaloidů, kterým se říká tein. Má příznivý vliv na cévy a působí jako přírodní antibiotikum. - Bílý čaj
Nedávno jsem objevil druh čaje, který jsem neznal. Bílý čaj ya bao, zabalené výhonky, je unikátní čaj z provincie Yunnan. Jsou to přírodně vytvarované zámotky divokých čajovníků, které po zmlazovacím řezu raší přímo z větví a po sklizni vytvoří zajímavý tvar.