Vláďa Vytásek
Začněte se kolem sebe dívat pozorně, protože ze zkušenosti vím, že rostlina, která nám chce pomoci, se někdy objeví na zahrádce sama. Mnohdy zaznamenáme její energii jako slabý záblesk nebo úsměv na nás. V této knize se setkáte s rostlinami, které možná důvěrně znáte. Některé k vám přečnívají od sousedů a jiné rostou na zahradě nebo kolem plotu často úplně bez povšimnutí.
→ Prolistujte si knihu
Jeho jméno si můžete přečíst pod okny Národního muzea v Praze jako jedno z dva a sedmdesáti nejvýznamnějších v české historii – ačkoli to byl Ital.
Pietro Andrea Gregorio Mattioli, také Mathioli, Matthiolus, počeštěně Petr Ondřej Matthioli (1501 – 1577), rodák ze Sieny, byl významný renesanční lékař a botanik. Medicínu studoval hlavně na univerzitě v Padově a ukončil ji ve dva a dvaceti.
Působil v rodném městě, později v Římě a potom jako osobní lékař tridentského biskupa. Tehdy se začal věnovat italskému překladu legendárního latinského díla De materia medica, jehož autorem byl Pedanius Dioscorides.
Ve třiapadesáti byl povolán do Prahy, aby se stal osobním lékařem pozdějšího českého místodržícího Ferdinanda. U Jiřího Melantricha z Aventina publikoval roku 1561 Epistolarum Medicinalium libri quinque (Pět knih lékařských dopisů) a o rok později rozšířený český překlad své knihy Herbář neboli Bylinář. Rok 1562 proto mnozí bylináři považují za zlomový, a to nejen pro naše země.
Dílo původně vzniklo jako komentář ke Dioscoridovi, ovšem Mattioli ho neustále rozšiřoval. Vyznal se nejen v odkazu svých antických předchůdců, ale bedlivě sledoval bylináře a přírodní prostředky svojí doby. Když například přivezl Vasco da Gamma ze svojí druhé výpravy skořici, už roku 1561 o ní Mattioli napsal, že „kdo si přeješ více věděti o skořici, přečti si Garziam de Horto, který byl dlouhý čas lékařem v Indii.“
Mattioliho dílo bylo vydáno v mnoha jazycích. O jeho praxi existují legendy, například že nechával testovat účinky jedovatých rostlin na vězních nebo že netoleroval žádné opravy ve svých textech. Nejobsáhlejší české vydání připravil roku 1929 slavný nakladatel Bedřich Kočí.
Jiří Kuchař
Prvosenka podle Mattioliho
V českém překladu díla italského bylináře Mattioliho se prvosenka jarní jmenuje bílá bukvice. „Bílá bukvice, latinsky zvaná Primula veris, hned brzy zjara vychází a kvete,“ píše Mattioli a radí: „Drobné listíčko, jakmile vyráží, užívají rádi v salátu a vařený kořen dává se proti kamenu v ledvinách a měchýři.“
Vláďa Vytásek
Malinové listí podle Mattioliho
Maliny jsou plodem ostružiníku maliníku a jedním z mých oblíbených druhů ovoce. Čas malin pomalu odeznívá a na keřích můžete už jen výjimečně vidět krásně zralé plody. Zato jsou na nich sytě zelené malinové listy, pro které má Mattioli velice zajímavé doporučení.
Jiří Kuchař
Protivirový silvestrovský ocet podle Mattioliho
Autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni uvádějí v kapitole o využití různých druhů octa jeden opravdu zajímavý a jednoduchý. Jeho autorem je italský bylinář Mattioli, který tento ocet zmiňuje na několika místech svého slavného díla Herbář aneb Bylinář.