Diviznové listy

U divizny velkokvěté (Verbascum densiflorum) se obvykle uvádí pouze využití květů. Celá bylina obsahuje především flavonoid diosmin, sliz a saponiny. Má řadu příznivých účinků, je antivirotická, pomáhá při vykašlávání, posiluje prsa, zmírňuje bolest a pomáhá při hojení ran. Květy už na této výrazné rostlině nenajdete, ale listy ještě ano. Německý teolog a bylinář 16. století Otto Brunfels, kterého Carl von Linné zařadil mezi otce botaniky, doporučoval i jejich využití.

Denní dávku představují 1–2 čajové lžičky nadrobno natrhaných čerstvých listů na šálek vroucí vody. Nálev se nechá čtvrt hodiny vyluhovat a užívá se maximálně třikrát denně. 

Bylinář Vláďa Vytásek, uvádí v knize Moje léčivé rostliny polí, luk a strání diviznu černou (Verbascum nigrum), která může mít stejné využití. U nás roste kolem Labe a obklady z drcených listů působí na uklidnění bércových vředů.

Články Jiřího Kuchaře

• 
  Diviznové listy
  Německý bylinář 16. století Otto Brunfels doporučoval využití listů divizny velkokvěté. Denní dávku představují 1–2 čajové lžičky nadrobno natrhaných čerstvých listů na šálek vroucí vody.
• 
  Jedlé kaštany
  S MUDr. Josefem Jonášem se v knize Tvoje strava je tvůj osud věnujeme také kaštanové mouce. Je přirozeně bezlepková, působí jako antioxidant a je zdrojem vitaminu C. Díky nízkému obsahu tuku a vysokému podílu vlákniny se hodí při snižování nadváhy.
• 
  Chmelové šištice pro lepší spánek
  Rád listuji starými osvědčenými knihami. Patří mezi ně i Rady bylináře Pavla od mého přítele Pavla Váni. Narazil jsem v ní na chmel otáčivý a druhý den ho uviděl u vzdálených sousedů na plotu. Bylinář Pavel doporučuje nacpat polštářek chmelovými šišticemi, protože přispívají ke klidnému spánku.
• 
  Divoké máky na polích
  Od první světové války se používá vlčí nebo také polní mák jako symbol vzpomínky na padlé vojáky. V tradiční lidové medicíně se používal při dně a bolestech. Z okvětních lístků se vyráběl sirup, který se podával dětem na spaní.
• 
  Pohádkový jahodník pro krásu
  Jahodník obecný, známý jako lesní jahoda, jedli podle archeologických vykopávek už lidé z doby kamenné. Jak uvádějí autoři Herbáře léčivých rostlin, mohou jahody, pokud na ně na ně nejsme alergičtí, podpořit i naši krásu.
• 
  Heřmánek pro zlepšení střevní mikroflory
  Heřmánek působí proti bakteriálním toxinům a je účinný i proti streptokokům a stafylokokům. Dobré uplatnění má i při kožních problémech. Je vhodný pro výplachy a kloktadla, k léčení zánětů úst a dásní.
• 
  Eukalyptus. Příjemný domácí pomocník
  „Když jsem trpěl rýmou, nechal jsem postavit na kamna kastrol s vodou a nakapat do něj trochu oleje z listů tohoto božského stromu,“ pochvaloval si kapitán James Cook eukalyptový olej.
• 
  Zvěšinec jako zdroj vitaminu C
  Zvěšinec zední většina lidí nezná a na kamenných zdech často ani nevnímá. V jižní Evropě se někdy používá jako salátová zelenina. Je bohatý na vitamin C a ve starém Římě se s ním léčily svrab a kurděje. Ve Francii je tradiční součástí jarních kúr.
• 
  Bílé fialky
  Podle bylináře Vládi Vytáska má violka bílá stejné léčivé účinky jako známější fialová odrůda. Můžete ji najít na procházce na kraji lesa na slunných místech. Hlavní indikací podle Jiřího Janči jsou záněty dýchacích cest, nemoci očí, uší a revmatismus.
• 
  Božská bylina
  Květ fialky byl oblíbený ve starověkém Řecku a stal se symbolem Athén. Zajímavou postavou řecké mytologie je Iamus, syn Apollóna a nymfy Evadne. Ta ho po narození opustila a nechala ležet v arkadské divočině na lůžku z fialek, kde ho hadi krmili medem.
• 
  Sušené jehnědy bylináře Pavla
  Pavel Váňa si na svých pošťáckých cestách autem v okolí Nového Bydžova všímal nejen léčivých bylin, ale i stromů a keřů. Od svojí matky, která pocházela ze Sudet, kde hojně roste líska, znal německý recept. Její jehnědy jsou, podobně jako vrbové, atraktivní nejen pro lidi, ale také pro mnoho druhů hmyzu.
• 
  Překvapení jménem wasabi
  Loňské doporučení MUDr. Josefa Jonáše jsem si vzal k srdci a vysadil japonský křen. Dokud listy rostly, příležitostně jsem je pojídal a přidával do salátů, kde jsem ocenil jeho štiplavou chuť. Koncem léta jeho oddenky zvadly a já se s ním tiše rozloučil. Teď v březnu mě ale čekalo milé překvapení, protože na záhonu začaly rašit jeho listy.
• 
  Jednoduchý novoroční protivirový čaj Marie Treben
  Zajímavý recept na jednoduchý protivirový čaj jsme získali z odkazu rakouské bylinářky Marie Treben, autorky slavné knihy Byliny z Boží zahrady.
• 
  Protivirový silvestrovský ocet podle Mattioliho
  Autoři knihy Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni uvádějí v kapitole o využití různých druhů octa jeden opravdu zajímavý a jednoduchý. Jeho autorem je italský bylinář Mattioli, který tento ocet zmiňuje na několika místech svého slavného díla Herbář aneb Bylinář. 
• 
  Růže na zimu
  Růže byla zasvěcena Venuši, římské bohyni lásky, a byla spojována i s jejím synem Amorem, u Řeků s Erótem. V keltské lidové legendě byl putující, křičící duch umlčen tím, že mu byla při každém novoluní předložena divoká růže.
• 
  Netřesk proti plísním i zvonění v uších
  Netřesk střešní, někdy také zední, byl od antiky považován za ochránce před bouřkami a z tohoto důvodu se pěstoval na střechách domů. Jeho šťáva vám pomůže při nedoslýchavosti, ušním zánětu nebo při zvonění v uchu.
• 
  Pelyňkové požehnání
  Ať už jde o pelyněk pravý, pelyněk černobýl, či pelyněk pontický, obsah léčivých látek předurčuje každý z uvedených druhů rozsáhlého rodu Artemisia do skupiny přírodních antivirotik.
• 
  Zplanělá dobromysl
  Když nám na zahradě zplaněla dobromysl, rozhodl jsem se ji využít jako koření i léčivou bylinu a udělat si bulharský tarator, který s MUDr. Josefem Jonášem popisujeme v knize Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni. Příprava je velmi jednoduchá.