Až do začátku 20. století, kdy byly objeveny viry a antibiotické působení plísní, vládly ve světě přírodních antivirotik a antibiotik empirie a intuice. S některými z nich seznámili zasvěcence dávných časů během mystérií sami bohové. Znalci bylin ve starověku znali jejich účinky a dokázali je doporučit při konkrétních nemocech. V renesanci se objevila kniha, která do té doby neměla v našich zemích obdobu: Mattioliho Herbář neboli Bylinář. Její autor, rodák ze Sieny, který žil od roku 1554 v Praze jako osobní lékař arciknížete Ferdinanda Tyrolského, vycházel z překladu řeckého lékaře, lékárníka a botanika Pedania Dioscorida, který působil v prvním století a napsal pětidílnou encyklopedii De Materia Medica. Šestnácté století bylo érou zámořských objevů. Mořeplavci a objevitelé začali přivážet z celého světa rostliny, které měly skvělé účinky. Na této stránce najdete příběhy některých z nich i jejich pokračovatelů.
Bělostrom různolistý je dnes známý jako TTO (Tea Tree Oil) nebo kajeput. Pochází z Austrálie, kde měli aboriginci kajeputový olej po staletí za vynikající léčivo. Listy pokládali na horké kameny a inhalovali olejové výpary. Roku 1770 ho jako první popsal ve svém deníku anglický mořeplavec James Cook, který si s jejich pomocí léčil nachlazení.Pokračovat ve čteníJames Cook
