Vláďa Vytásek
Začněte se kolem sebe dívat pozorně, protože ze zkušenosti vím, že rostlina, která nám chce pomoci, se někdy objeví na zahrádce sama. Mnohdy zaznamenáme její energii jako slabý záblesk nebo úsměv na nás. V této knize se setkáte s rostlinami, které možná důvěrně znáte. Některé k vám přečnívají od sousedů a jiné rostou na zahradě nebo kolem plotu často úplně bez povšimnutí.
→ Prolistujte si knihu
Opadavý strom z čeledi morušovníkovitých (Moraceae) pochází z Číny a po staletí je vysazován ve Středomoří nebo v teplejších krajích střední Evropy, kam se rozšířil ve středověku. Od morušovníku černého ho rozeznáte tak, že jeho listy jsou vykrojené. Může být vysoký až 15 metrů, má celkem křehkou korunu a plody dozrávají právě v této době. Mattioli ho chválil i proto, že listy neraší dřív, než přijdou poslední mrazíky, což mohu potvrdit.
K jeho rozšíření u nás přispěl Jan Bohm z Blatné, který se přátelil s Mičurinem, velkým propagátorem moruší. V knize Moje léčivé rostliny na zahradě a kolem plotu samozřejmě popisuji nejen legendy spojené s pašováním semen z Číny, ale hlavně léčivé využití plodů a listů. Plody mám nejraději čerstvé a zralé. Jsou velice lahodné a jejich šťáva díky svým antioxidačním účinkům pomáhá při odkašlávání. Sušené podporují zdraví střev a pravidelné vylučování.
Listy obsahují minerální látky, aminokyseliny, třísloviny, glukózu a hořčiny. Užívají se ve formě dvouminutového odvaru nebo prášku.
Morušový čaj
- 2 čajové lžičky listu moruše zalijte čtvrt litrem vody
- přiveďte k varu
- vařte 2 minuty
- nechte 20 minut odstát
- sceďte
Pijte dvakrát až třikrát denně. Léčivě se uplatní jako antidiabetikum při cukrovce II. typu, snižuje vysoký krevní tlak a hladinu tuku v krvi. Pomáhá při suchém kašli a onemocnění horních cest dýchacích, při závratích, bolestech hlavy a v krku i při zánětu spojivek. Zevně působí tento odvar svíravě.
Články Vládi Vytáska
- Pupalka – královna noci
Pupalce dvouleté se lidově říká královna noci, noční hvězda nebo noční růže. V němčině má výstižný název Nachkerze – noční svíčka. Je to proto, že poupata pupalky se otevírají až po setmění a zůstávají rozkvetlá celou noc. - Srstka pro zdravou kůži i dobrou náladu
Srstka angrešt je keř z čeledi meruzalkovitých, pro většinu z nás jen angrešt. Jeho plody obsahují vitamin B7, který se kdysi jmenoval vitamin H podle německého die Haut, kůže, protože angreštové výtažky příznivě působí na kožní poranění. - Penízek rolní se může objevit i na záhonu
Penízek rolní se někdy nečekaně objeví i na záhonu, třeba ve společnosti lebedy nebo merlíku. Penízek je účinný proti množení stafylokoků a streptokoků. Čistí krev a je vynikajícím pleťovým tonikem. - Krizová esence myrobalanu
Slivoň myrobalán kvete v dubnu až květnu. Květy se používají v Bachových květových prostředcích, které pomáhají znovu získat kontrolu nad svými myšlenkami a činy. Používají se při výrobě „záchranného prostředku“, tzv. krizové esence. - Česnek hadí
Česnek hadí se podobně jako známější česnek medvědí dá využít v kuchyni do polévek nebo jako příloha k jídlu a do pomazánek. Píšu o něm v knize Moje léčivé rostliny polí, luk a strání. - Ptačinec prostřední ve skleníku
Mrazuvzdorná jednoletá hojně rostoucí bylina ptačinec prostřední, zvaný někdy také ptačinec žabinec, se zjara může nečekaně objevit i ve skleníku. - Majoránka neboli užitečný voněkras
Majoránka byla označována za bylinu Levant, jak se kdysi nazývala oblast pobřeží Středozemního moře zahrnující dnešní státy od Turecka až po Lybii. Účinnými látkami jsou třísloviny, kyselina askorbová a éterické oleje, díky nimž dostala lidový název voněkras. - Podzimní hálkový popel
Hálky jsou vlastně domečky žlabatek, blanokřídlého hmyzu. Dávaly se pod polštář a věřilo se, že navozují klidný spánek. Lihovou tinkturou z hálek, kterou si můžete připravit na celý rok, lze potírat opary nebo běžné spáleniny. - Nenápadný ptačinec
Jako náplast pokrývá ptačinec zjizvenou zemi a pomáhá jí léčit se. Ptačinec prostřední, zvaný někdy také ptačinec žabinec, čistí zahleněné průdušky, léčí cysty, uklidňuje kožní podráždění, svědění, ekzémy, léčí záněty očí, modřiny, bolavá místa a hemoroidy. - Plody hlohu vás ochrání
Hlohové větvičky s plody můžete nyní použít tak, jak to dělali staří Římané a Slované, kteří věšeli větvičky nade dveře, aby chránili obydlí a chlévy před škodlivými duchy a před neštěstím. Podle keltských pověstí člověk, který usne u hlohového keře, nezestárne ani o minutu a po probuzení získá novou osvěžující energii. - Šafránová podzimní radost
Šafrán pravý mám již druhým rokem z Markvartic. V loňském roce nekvetl, měl mnoho cibulek v trsu, a teprve letos po jejich rozdělení mi rozkvetl. Pěstuji ho v květináči, který po odkvětu schovám pod střechu do sucha, aby cibulky přes zimu neuhnily. - Ibišek není jen krásný
Pochází z Číny, ale dnes je ibišek syrský, známý jako šaronská nebo čínská růže, květinou Jižní Koreje. Na Korejském poloostrově ho pěstují přes dva tisíce let a je dokonce zmíněn v jihokorejské národní hymně. Listy a květy, které existují ve více než šesti stech barevných odstínech, se konzumují syrové nebo vařené. - Fenomén blýskavých květů lichořeřišnice
Lichořeřišnice větší likviduje v žaludku Helicobacter pylori a v ledvinách a močovém měchýři přemnoženou Escherichia coli, která způsobuje nepříjemné záněty, a ve střevech ničí salmonely. - Hluchavka na spáleniny i hemoroidy
Abatyše Hildegarda z Bingenu jí nazývala včelím douškem a anglická bylinářka Sophie Emma Magdalene Grieve o ní říkala, že „destilace květů rozveselí srdce, zbarví obličej a oživí životní duchy“. - Vrba není jen na pomlázky
Vrba je jednou z rostlin, které měnily svět, protože právě díky ní byl objeven acylpyrin. Sbírá se časně na jaře, v březnu a dubnu. Pomáhá při nachlazení a chřipkách. Je prospěšná při různých neuralgiích, i při zánětu trojklaného nervu, migrénách z chladu, při revmatismu a artritidě, silném průjmu, zvracení a střídavých horečkách. - Divizna duchovního vzestupu
Z divizny velkokvěté se léčivě využívají jenom květy. Římští legionáři používali dlouhé lodyhy jako pochodně nebo je namáčeli do vosku a zapalovali při slavnostech a pohřbech. Z této tradice pochází náš lidový název čarodějnická svíce nebo louč. Ze suchých stvolů divizny si je můžete vyrobit také a během zimních večerů rozjímat při jejich nevšední vůni.